06.10.2010, Miroslav Fuks

Rožník: „Doma jsem takovou atmosféru nezažil“

Rožník: „Doma jsem takovou atmosféru nezažil“Místo ve vyrovnané brankářské dvojici po letním odchodu zkušeného Václava Wintera zaplnil teprve dvaadvacetiletý slovenský gólman Dalibor Rožník. Po podzimních začátcích v juniorce a na lavičce „áčka“ dostal při zranění Maksimse Uvarenka první šanci proti Spartě B a v základní sestavě nechyběl ani v domácích duelech proti Kladnu a Viktorii Žižkov. Jak tyto zápasy hodnotí?

 

Nejlepší pocit jsem měl z utkání proti Kladnu a to zejména pro to, že jsme získali 3 body. Proti Žižkovu jsem prakticky neměl, co chytat. Přesto jsem inkasoval tři branky, pro mne to byl velmi těžký zápas. Na Spartě jsem si nesáhl na míč a prohrávali jsme po patnácti minutách 2:0. Alespoň, že jsme se poté herně zvedli a i já jsem tým dokázal v některých šancích soupeře podržet.

Od Žižkova jsi dostal tři góly, což není málo. Dal se však některý z nich vůbec chytat?
Troufám si říci, že ne. Bohužel, žižkovští se trefovali naprosto přesně a nechytatelně.

Jak na tebe v domácích zápasech působila atmosféra na stadiónu? Kde jsi ji zažil nejlepší?
Fanoušci byli skvěli. Vlastně jsem na domácí půdě takovou ještě nezažil, neboť v Trenčíně se na fotbale tak intenzivně nefandí. Jinak z tohoto pohledu nejraději  vzpomínám na atmosféru na stadiónu Spartaku Trnava.

Odkud pocházíš? Kde jsi začínal s fotbalem? Bylo to hned v bráně?
Jsem z Trenčína. S fotbalem jsem však začínal dost pozdě, až v jedenácti letech. Jako manko ve fotbalovém vývoji jsem to však nevnímal. Rovnou jsem šel do branky, neboť i s klukama na plácku jsem vždy chytal.

Přesto máš výbornou kopací techniku...
Fotbal hraju hrozně rád. V zimě je to futsal nebo při jiných příležitostech malá kopaná. V Jihlavě jsem to však na tréninku v poli ještě nezkusil.

Kdy jsi se prosadil do prvního týmu Trenčína? V Corgoň lize jsi debutoval poměrně brzy...
Už v sedmnácti mne vzal kouč Ladislav Hudec do kádru „áčka“. Asistenta mu tehdy dělal Karol Marko. Klub působil v nejvyšší soutěži, ve které jsem debutoval až na jaře 2008 v Dubnici. Tento ročník byl zároveň doposud posledním, ve kterém Trenčín figuroval v Corgoň. Přišel sestup a aktuálně je to třetí ročník, v němž se Trenčín pokouší o návrat mezi elitu. Zatím se jim vede dobře, jsou na 1. místě. Největším soupeřem jim asi bude Petržalka.

Jak těžké bylo prosadit se v Trenčíně do branky?
Dlouhodobě jsem byl dvojkou za o 4 roky starším Milošem Volešákem. V Corgoň lize jsem si tak připsal 6 startů a ve II. lize jsem chytal pětkrát. Má pozice mladšího gólmana byla vždy složitější v tom, že stačilo udělat v zápase chybu a už jsem putoval na lavičku.

Trenčínským specifikem je umělá tráva na hlavním stadiónu...
Přišli s ní holandští majitelé a fotbalistů se příliš neptali. V současné době je už dost vyšlapaná a tvrdá a hlavně pro brankáře to není žádný med. V parném létě to není vůbec příjemné. Na druhou stranu to v domácím prostředí představuje určitou výhodu. Soupeři u nás moc rádi nehráli...

Prošel jsi mládežnickými reprezentacemi?
Ano, chytal jsem ve výběrech U-17 až U-20. Do jednadvacítky jsem se už neprosadil, neboť jsem pravidelně nechytal. V Trenčíně nefunguje „béčko“ a mně scházela zápasová praxe. I proto jsem byl velmi rád za starty za jihlavskou juniorku.

Na webu lze nalézt tvůj výrazný zápis z květnového turnaje v Amsterodamu...
Šlo o I. ročník Breukelen Cupu, který jsme s juniorským výběrem Trenčína vyhráli. V semifinále jsme po penaltovém rozstřelu vyřadili domácí Ajax a mně se podařilo lapit 4 penalty.

Už v červnu jsi se objevil v Jihlavě na testu. Jak se zrodil?
Byl mi nabídnut manažerem. V Trenčíně mi končila smlouva a já hledal novou výzvu. Jihlavskému „áčku“ tehdy skončila sezóna a kluci vyrazili na dovolenou. Já se tak několik dní připravoval s juniorkou. Zhruba týden před startem letní přípravy mi bylo oznámeno, že o mne Vysočina stojí. Dal jsem jí přednost před jinými nabídkami včetně té ze Sezimova Ústí.

Jaké byly tvé první dojmy z Jihlavy? Nastoupil jsi někdy předtím proti FC Vysočina v přípravě?
Proti Vysočině jsem dvakrát chytal v rámci zimní přípravy. Jinak jsem o Jihlavě prakticky nic nevěděl. Z hráčů jsem trochu znal jen Karola Karlíka. Můj pocit z týmu je velmi dobrý, je tu dobrá parta. Bydlím na „komíně“ přímo na stadiónu. Z města znám jen náměstí, City Park a krásné ZOO.

Jak vyznívá tvé srovnání české a slovenské fotbalové ligy, Jihlavy a Trenčína?
V česku se hraje více technický fotbal. V Jihlavě mne velmi těší skvělé tréninkové podmínky, které jsou mnohem lepší než v Trenčíně.

Co tvé fotbalové plány a ambice?
Žiju přítomností a cílem, který v Jihlavě máme. O jiném nepřemýšlím. Doufám, že se mi vyhnou zdravotní problémy a budu moci chytat co nejdéle.

Jak trávíš volný čas? Co tvé zájmy a koníčky?
Často jezdím na kole, hraju tenis, hodně času trávím na internetu a někdy rád nakupuji.

 
Aktuálně

Čtvrtek fanouškům! Nenechte si ujít autogramiádu a besedu!

Poslední únorový čtvrtek bude patřit fanouškům FC Vysočina! Od 17:00 hodin by si v jihlavském nákupním a zábavním centru City Park neměli nechat ujít autogramiádu kompletního „áčka“. A poté by se měli přesunout na stadión v Jiráskově ulici, kde od 18:00 hodin ve VIP zázemí v sídle klubu proběhne tradičně velmi otevřená beseda s ředitelem klubu... Celý článek

 
Servis
V tento den před lety
 
Klub •  Hráči •  Zápasy •  Mládež •  Multimedia •  Fanoušci •  Historie

© 2006-2019 FC Vysočina Jihlava & eSports.cz, s.r.o.  |  RSS
Veškerý obsah stránek chráněn podle autorského zákona a jeho přejímaní bez výslovného souhlasu redakce je zakázáno. Povolena je citace částí materiálů zde zveřejněných s uvedením zdroje www,fcvysocina.cz.

 
 
 
M-soft
 

Akcionáři klubu

Hlavní partneři klubu

Významní partneři klubu

Partneři klubu