Ještě před tím jsem navštívil nově přestavěný stadion Wembley, v blízkosti kterého jsem bydlel. Tento stánek s obrovským obloukem nad stadionem je nepřehlédnutelný z širokého okolí. Prostor kolem něho se bude ještě dodělávat v rámci moderní zástavby různými centry, byty, parky apod..

Prakticky celou sobotu jsem vyčlenil čtvrti Highbury v severní části Londýna, kde sídlí Arsenal. Jde o moderní čtvrť, upravenou, čistou a hlavně na každém kroku je vidět a cítit, kdo v této části sídlí. Několik desítek metrů po vystoupení z metra se otevře nádherný pohled na Emirates Stadium, neskutečný skvost s vkusně upraveným okolím. Když pominu stánky s občerstvením, suvenýry, velmi příjemné lidi, tak člověka zaujme, jak je fotbal v této zemi nedílnou součástí kultury, a jaké významné místo má ve společenském životě. V útrobách stadionu jsou dva obrovské obchody, kde mají vše, co člověka napadne a vše se znaky klubu lidé hojně nakupují a dávají tím najevo i ekonomickou soudržnost s Arsenalem. Součástí areálu je i muzeum Arsenalu, které mapuje vše z historie klubu od počátků v roce 1886 až po současnost. Opravdu to udělá na člověka silný dojem.

Po příchodu na vlastní stadion se mi zatajil dech. A to jsem byl i na Nou Campu, stadionech v Portugalsku, Německu, Francii či Itálii. Neskutečná aréna postavená a propracována do každého detailu, zhruba čtyřicet min před utkáním oznámil trenér domácích Arsene Wenger sestavu domácích, neopomněl připomenout zdravotní stav Tomáše Rosického. Následná rozcvička domácího i hostujícího mužstva probíhala už před zraky několika desítek tisíc diváků. Když rozhodčí zahájil utkání, tak v hledišti sedělo 59 317 diváků, čili téměř vyprodáno. Skvěle připravený trávník, fandící diváci, kteří se velmi slušně chovají ke všemu, co je na stadionu, protože, jak říkají „jsme jeho součástí“. Minimum odpadků a všeho co, by poškozovalo či znečišťovalo stadion a jeho okolí.

Vlastní zápas probíhal v režii domácích, kteří hráli v rozestavení 4:4:2 a hosté 4:1:4:1. Když v 15 minutě vstřelil Adebayor branku, tak vše vypadalo na jednoduchou záležitost. Opak byl pravdou, domácí podržel třemi výbornými zákroky brankář Almunia. Zejména ve 2. poločase ukázal tvůrce hry domácích Fabregas, jaký z něj roste hráč světové třídy, jeho výjimečný smysl pro kolmou přihrávku mezi stopery byl znalým publikem velmi oceňován. Když domácí kopali před koncem utkání přímý kop, tak místní pořadatel pečlivě sledoval, aby nikdo nefotil a nedošlo k oslnění brankáře hostujícího mužstva. Domácí vítězství uhájili i když Wigan v závěru ukázal kvalitu směrem do útočné fáze.

Po utkání byl za necelých 8 minut stadion prázdný a téměř 60 000 diváků se odebralo na cestu domů. Tu opravdu řídila policie, zastavila dopravu, regulovala vchod a odjezd metra, nikde žádné tlačenice a trpěliví fanoušci už přemýšleli o příštím utkání. Tak jsme opouštěli osvětlený Emirates Stadium, který v podvečerních hodinách dával punc výjimečnosti celé čtvrti Highbury.

Klub •  Hráči •  Zápasy •  Mládež •  Multimedia •  Fanoušci •  Historie

© 2006-2024 FC Vysočina Jihlava & eSports.cz, s.r.o.  |  RSS
Veškerý obsah stránek chráněn podle autorského zákona a jeho přejímaní bez výslovného souhlasu redakce je zakázáno. Povolena je citace částí materiálů zde zveřejněných s uvedením zdroje www,fcvysocina.cz.
Nastavení cookies