V takovýchto případech je důležité, zjistit příčiny tohoto stavu. Významnou roli přitom hraje komunikace TRENÉR - HRÁČ - RODIČE. Pokud je nedostatečná, je to jeden z hlavních důvodů, proč tento stav nastává, ale hlavně proč je ho obtížné řešit. V každém případě je si třeba uvědomit, že žádný trenér není „fotbalový Komenský“ a nemůže být jakkoliv idealizován dokonalostí své práce. Trenéři mají různou úroveň odbornosti a většinou nejsou profesionálové.

Nejprve je si třeba rozdělit věkové kategorie, ve kterých problém nastává:

a) Přípravky
Trénink by měl být zaměřen především na rozvoj všestrannosti. Motivace dětí by měla směřovat především do organizačních forem her, soutěží zejména zábavnou formou a to nejen s míčem ale i bez něj. Jednotlivé činnosti by se měly často střídat, neměly by být příliš složité na dlouhé vysvětlování a nácvik by měl probíhat v časově velmi omezené míře, aby mladé adepty fotbalu příliš neunavoval, nepřetěžoval ale hlavně bavil.

b) Žáci
V žákovské kategorii je již více činností, které vyžadují systematický nácvik. Ne vždy však může probíhat pouze zábavnou formou. Je nutné, aby se hráč mnohem více dokázal soustředit na činnosti které vykonává. Důležitá je i korekce chyb trenérem a rozvoj kondičních schopností především herní formou. Dále pokračuje rozvoj všestrannosti a to nejen specifickými fotbalovými prostředky, ale i nespecifickými /lyžování, atletika, gymnastika, jiné míčové sporty, plavání/. Součástí sportovní přípravy již musí být i pravidelná kompenzační cvičení.

c) Dorost
V dorostenecké kategorii pokračuje proces motorického učení vyšší úrovní specializace především specifickou činností s míčem, ale přibývají i činnosti spojené s rozvojem síly, obratnosti, vytrvalosti a rychlosti i nespecifickými prostředky, tedy bez míče. Zvyšuje se intenzita i objem tréninkové činnosti. Výrazněji vstupuje do popředí nutnost regeneračních procedur a kompenzačních cvičení. Hráči musí do přípravy mnohem více zapojovat i morálně - volní vlastnosti, houževnatost, psychickou odolnost vůči stresům a zátěži. Ne všechny činnosti, které hráči vykonávají jsou pouze ty, které je baví a které jsou jejich předností. Častěji se musí zaměřovat i na odstranění svých nedostatků především v herních činnostech jednotlivce.

Z toho plyne, že ne každý hráč umí tyto činnosti psychicky, fyzicky či technicky zvládnout ve stejném časovém intervalu a z toho pramení i značná výkonnostní nerovnováha, která je dost často příčinou stavu, proč hráče přestává systematická příprava bavit a více se začínají projevovat nerovnovážné stavy v jeho psychice. Stává se labilní a podle úrovně psychické odolnosti je a nebo není schopen se s touto situací vyrovnat. V každém případě je nutno takovémuto hráči pomoci. Trenér by měl tento stav vypozorovat a ve spolupráci s rodiči se ho snažit řešit.

Příčiny stavu rozhození psychiky hráče je možné hledat v několika rovinách:

a) Komunikace TRENÉR - HRÁČ
Trenér neumí hráči dostatečně vysvětlit příčiny proč se mu nedaří, co by měl dělat jinak nebo v něm vzbudit motivaci jak nedostatky odstranit. Důležitá je forma komunikace, která by měla odpovídat věku dítěte, což je často rovněž problém, protože v každé kategorii je způsob komunikace odlišný. V obsahovém sdělení hrají důležitou roli sociálně - interakční vazby, řízené nebo neřízené emoce, odměna - trest, ukázka, přirovnání, intonace hlasu, mimika atd.

b) Komunikace TRENÉR – RODIČE
Je nedostatečná, rodiče jsou v opozici s trenérem a nepodpoří ho ve sportovní či výchovné rovině. Oba dva subjekty se rozchází v názorech a příčinách stavu výkonnostní retardace nebo stagnace a nejednotně na hráče působí. Často se stává, že rodiče trenéra obcházejí a nápravu vyžadují od vedení klubu. Obráceně ale i trenér se někdy vyhýbá komunikaci s rodiči a uplatňuje své právo rozhodnutí bez vysvětlení.

c) VĚDOMÍ HRÁČE
Hráč nevěří trenérovi, těžko snáší kritiku, neuvědomuje si své chyby, příčiny svých problémů vidí ve vnějším prostředí /trenér, rozhodčí, nepochopení spoluhráčů atd./, těžko překonává neúspěch, trpí psychickou labilitou, postrádá vlastnosti trpělivosti, houževnatosti, pracovitosti a snaží se spíše utéci před problémy, než - li s nimi bojovat, není schopen obětovat maximum pro úspěch, ztrácí motivaci pokud se přes něj výkonnostně dostávají ostatní, má nízký práh sebedůvěry sám sebe změnit…. “Slabé nadšení a slabá víra znamenají i slabý výkon.“

Toto jsou vše stavy, které dokáží způsobit, že hráč ztrácí radost z fotbalu. Z toho je vidět, že není vůbec jednoduché najít hlavní příčinu, protože jich je většinou několik a vzniklý problém je zpravidla kombinací všech 3 základních složek. Pouze trpělivostí, komunikací,

vysvětlováním a výchovou lze tento stav změnit. Nezřídka jde však o dlouhodobější proces jehož podstatou je především systematická výchova hráče. Pokud někde v tomto procesu dojde k chybě, projeví se tento stav mnohdy nejen ve sportovní přípravě, ale i ve výchovně - vzdělávacím procesu ve škole, jiných zájmových aktivitách, trávení volného času či jiných sociálních vazbách, které hráče výrazně ovlivňují.

Jestliže absentuje komunikace TRENÉR – HRÁČ – RODIČE a jednotné působení na hráče, pak je velká pravděpodobnost, že bude velmi obtížné tyto stavy zvládnout.

Klub •  Hráči •  Zápasy •  Mládež •  Multimedia •  Fanoušci •  Historie

© 2006-2024 FC Vysočina Jihlava & eSports.cz, s.r.o.  |  RSS
Veškerý obsah stránek chráněn podle autorského zákona a jeho přejímaní bez výslovného souhlasu redakce je zakázáno. Povolena je citace částí materiálů zde zveřejněných s uvedením zdroje www,fcvysocina.cz.
Nastavení cookies

• Yeni Deneme Bonusu Veren Siteler
• Deneme Bonusu Veren Siteler
• Deneme Bonusu
• Deneme Bonusu Veren Yeni Siteler
• Deneme Bonusu Veren Siteler 2024

casino