22.04.2014, Miroslav Fuks

Vejmola: Možnost spolupráce s Blažkem se neodmítá

Vejmola: Možnost spolupráce s Blažkem se neodmítáPři zranění velezkušeného Jaromíra Blažka je z něj brankářská dvojka prvoligového týmu FC Vysočina. Poměrně pravidelně hájí branku juniorského týmu, v zimě o jeho hostování stála druholigová Vlašim a je členem české reprezentace U20. Přitom náleží k nejméně známým tvářím v kádru jihlavského „áčka“. Pojďme si tedy blíže představit devatenáctiletého talentovaného gólmana Luďka Vejmolu! Kdy a kde začínal s fotbalem? Kdo ho k němu přivedl?

 

Sice jsem se narodil ve Vyškově, ale mým bydlištěm je od malička nedaleký Slavkov u Brna. Právě zde mne taťka poprvé přivedl na fotbalové hřiště. To mi bylo asi pět let.

Jak vzpomínáš na začátky ve Slavkově? Kdy se z tebe stal brankář?
Začínal jsem v útoku, protože jsem chtěl střílet branky stejně jako slavní fotbalisté v televizi. Protože ale táta sám dlouhé roky chytal a dotáhl to do divize v Kyjově, tak jsem stále více tíhl k roli brankáře. Mým prvním vzorem byl samozřejmě otec, kterého jsem při zápasech často sledoval. Na fotbalových zápasech jsme spolu trávili hodně času.

Už v desíti letech jsi zamířil do Drnovic. Co bylo tím impulsem?
Drnovice v roce 2004 představovaly dobře fungující prvoligový klub, tudíž rodiče příliš neváhali, když jsem obdržel nabídku, abych chytal v jejich žákovských týmech. Skoro každý den jsem musel dojíždět 18 kilometrů na tréninky. Později jsem změnil i základní školu a přesunul jsem se do sportovní třídy ve Vyškově.

Tvůj přestup do Slovácka měl vazbu na krach drnovického fotbalu?
Na to, že Drnovice jsou běžná vesnice, tak v klubu vše fungovalo docela dobře. Poté však oddíl začal upadat, což se odrazilo do chodu a zázemí týmů. Kádry všech týmů se prakticky rozpadly a mládež se přesunula do Vyškova. Hodně kluků skončilo v Olomouci nebo v Brně. Já v roce 2007 dostal nabídku právě z Brna a též ze Slovácka. V Uherském Hradišti jsme se byli podívat i s rodiči a zázemí klubu a podmínky pro chod mládežnických týmů nakonec přesvědčily i maminku, která si moc neuměla představit, že budu mimo domov na internátu.

V Uherském Hradišti jsi strávil zhruba šest let. Jak na ně vzpomínáš?
Na tyto roky vzpomínám strašně rád. Bylo skvělé, že jsme se mohli pohybovat kolem prvoligových fotbalistů Slovácka, sledovat jejich tréninky a zápasy. Vše bylo o jednu či dvě úrovně výš, než v Drnovicích. Díky Slovácku jsem se dostal na určitou sportovní úroveň.

Jak blízko jsi byl posunu do kádru prvního týmu Slovácka?
Jednotlivými mládežnickými ročníky jsem procházel postupně a průběžně jsem se snažil zlepšovat. První zápas v MSFL jsem odchytal už v sedmnácti letech, ovšem poté jsem stabilně chytal v brance staršího dorostu. Občas jsem chodil na tréninky s „áčkem“ a naskakoval jsem do zápasů juniorky.

Proč ses nakonec rozhodl pro přesun na Vysočinu? Kdo za ním stál?
Měl jsem problémy se svým tehdejším manažerem a na Slovácku jsme se v létě 2013 nedohodli na podmínkách profesionální smlouvy. V té době se ozvala Jihlava a já měl možnost se sejít s Jardou Blažkem. Po rozhovoru s ním jsem měl naprosto jasno, kde chci ve své kariéře pokračovat. Možnost pracovat vedle takové brankářské legendy, jednoho z nejlepších gólmanů české historie, se prostě neodmítá. Mám velkou možnost od něj mnohé pochytit.

Jaké byly tvé začátky v Jihlavě? Znal jsi někoho v týmu juniorky nebo „áčka“?
Přechod do dospělého fotbalu je vždy těžký, ovšem hráč si na změnu rychle zvykne. Některé kluky jsem znal ze vzájemných zápasů v dorosteneckých kategoriích a měl jsem samozřejmě přehled o všech členech kádru FC Vysočina, protože dění v Gambrinus lize podrobně sleduji. Osobně jsem se blíže poznal jen s mládežnickými reprezentanty Fulnekem, Levaiem a gólmanem Kotnourem.

Gólmany prvního týmu má na starosti Jaromír Blažek. Jak bys charakterizoval jeho tréninky? Představuje velkou výhodu každodenní přítomnost takové brankářské persony na tréninku?
Každý trenér má své praktiky, přinese něco nového a gólmana v jeho vývoji obohatí. Ve Slovácku mne určitě hodně naučil trenér Martin Juřička, ale po nějakých šesti letech jsem už cítil, že je čas na změnu. I proto mne velmi lákala vidina spolupráce s Jaromírem Blažkem, který nám na trénincích předává mnoho ze své brankářské techniky a bohatých zkušeností. Jeho obrovskou výhodou je to, že je stále špičkovým gólmanem v kvalitní soutěži. Vše tak máme přímo z brankářské praxe.

Po Blažkově zranění ses posunul na post týmové dvojky. Cítíš se na to, abys v případě potřeby naskočil do prvoligové branky?
Byl by to samozřejmě velký skok, protože zatím na svém kontě nemám žádný start v I. nebo II. lize. Na druhou stranu bych z toho nedělal takovou vědu. Míče lítají v lize stejně, jako na tréninku s prvoligovým týmem. Je to jen fotbal, na případný záskok bych byl připravený. Dělám pro to v tréninku a v zápasech za juniorku opravdu vše.

Moc však nechybělo, abys jaro strávil ve Vlašimi. Strávil jsi tam celý leden na zkoušce a zdálo se jasné, že v tomto středočeském klubu budeš na jaře hostovat. Proč to nevyšlo?
Odchytal jsem asi pět přípravných zápasů a z vyjádření trenéra Petržely jsem měl pocit, že má o moje hostování zájem. Bohužel, kluby měly rozdílné pohledy na formu a podmínky mého hostování. Tehdy mne hodně mrzelo, že to nevyšlo. Starty ve II. lize by mi v gólmanském vývoji hodně pomohly. Vrátil jsem se tedy do Jihlavy, kde se mohu připravovat s prvoligovým mančaftem. To přeci není vůbec špatné! Navíc, ve fotbale se situace mění ze dne na den a stát se může vše. Jako teď, kdy jsem najednou dvojkou v týmu Gambrinus ligy.

Ve Vlašimi tě vedl známý kouč Vlastimil Petržela. Jaká to byla zkušenost?
Petržela je velkou osobností ve světě fotbalu, který sklízel úspěchy v české lize, v Rusku a též v evropských pohárech. Spolupráce s ním proto znamenala velký zážitek a další obrovskou zkušenost.

Řadu zápasů jsi odchytal v českých mládežnických reprezentačních výběrech. Kolik jich dosud bylo a který si nejraději vybavuješ?
Pravidelně jsem jezdil na různé krajské výběry. Moji první reprezentační akci představoval kemp brankářů U17 v Nymburce. V kategorii U18 jsem absolvoval silně obsazený mezinárodní turnaj na Slovensku, který jsme vyhráli. O rok později jsem chytal na turnaji závěrečné fáze kvalifikace o postup na EURO U19, kde jsme v konkurenci Portugalska, Dánska a Bulharska bohužel neuspěli. Jeden start mám i za reprezentační „dvacítku“ z října loňského roku, kdy jsem v rámci mezinárodního turnaje v Nizozemí odchytal celý duel proti Turecku.

Je před reprezentační „dvacítkou“ nějaký sraz?
Před výběrem U20 není žádná větší akce. Jde o reprezentační mezidobí. Rád bych samozřejmě usiloval o místo v kádru reprezentace U21 v dalším cyklu kvalifikace od podzimu 2015. Každopádně každý zápas v reprezentaci je obrovským zážitkem a ctí. A je jedno, zda stojím v brance nebo na střídačce. Obléci reprezentační dres a poslouchat státní hymnu, to je prostě krásný pocit!

Jak trávíš svůj volný čas? Ještě studuješ?
Dálkově studuji Obchodní akademii v Uherském Hradišti a na jaře mne čeká maturita. Chtěl bych touto cestou poděkovat řediteli školy, že mi dálkové studium umožnil. Je logické, že ve volném čase teď především šprtám. Doufám, že blížící se maturitu zvládnu.
Jinak si rád přečtu zajímavé knihy o myšlení, filozofii nebo psychologii. Občas se podívám na seriály. V televizi stejně nejčastěji koukám na fotbal. S ním je vlastně spojené i to, že mimo tréninky chodím na bazén, do sauny a do posilovny.

Co tvé fotbalové plány a cíle?
Chtěl bych od příští sezóny někde pravidelně chytat mužskou soutěž, abych nasbíral zkušenosti a připravoval se na nejvyšší ligy v Česku. Rád bych za pár let stabilně chytat I. ligu. Lhal bych, kdybych řekl, že nesním o angažmá v některé z prestižních zahraničních lig. Působení v Nizozemí, Anglii, Německu nebo ve Španělsku, to by bylo něco! Zde je fotbal náboženstvím a lidé k němu má úplně jiný vztah a přístup, než je tomu bohužel zvykem v Česku.

 
Aktuálně

Starší dorost rozstřílel divizní Ždírec nad Doubravou

Starší dorost U19 dosáhl cenného vítězství, když nadělil pět branek mužskému celku Ždírce nad Doubravou, jenž nastupuje v divizi - 5:1 (2:1). Jedna branka v síti soupeře byla vlastní a o další čtyři se podělili Radek Křivánek, Tomáš Svoboda, Václav Havlín a Mirek Malata. Celý článek

 
Servis
V tento den před lety
 
Klub •  Hráči •  Zápasy •  Mládež •  Multimedia •  Fanoušci •  Historie

© 2006-2019 FC Vysočina Jihlava & eSports.cz, s.r.o.  |  RSS
Veškerý obsah stránek chráněn podle autorského zákona a jeho přejímaní bez výslovného souhlasu redakce je zakázáno. Povolena je citace částí materiálů zde zveřejněných s uvedením zdroje www,fcvysocina.cz.

 
 
 
M-soft
 

Akcionáři klubu

Hlavní partneři klubu

Významní partneři klubu

Partneři klubu