07.11.2012, Miroslav Fuks

Tomáš Josl: Má očekávání se v Jihlavě plní do puntíku

Tomáš Josl: Má očekávání se v Jihlavě plní do puntíkuZe všech letních posil FC Vysočina byl nejméně známou tváří. S finišující podzimní částí Gambrinus ligy však lze říci, že náleží k největším výkonnostním překvapením v jihlavské sestavě. Krom jediného utkání doma v Příbrami se stal na postu levého beka nedílnou součástí základní sestavy FC Vysočina. Řeč je samozřejmě o Tomáši Joslovi. Pojďme si ho blíže představit – odkud pochází a kde vlastně začínal s fotbalem?

 

Narodil jsem se v Přerově ve fotbalové rodině. Tatínek pochází ze Štoků u Jihlavy, odkud zamířil za fotbalem do RH Pardubice, na vojně byl v Uherském Hradišti a poté hrál II. ligu v Přerově. Zde jsme se usadili a já začal kopat do míče v Klubu mládežnické kopané Přerov. Ten se zaměřuje na výchovu mladých fotbalistů do 15ti let a jeho předsedkyní je už asi dvacet let moje maminka. Z tohoto oddílu vzešel například v Jablonci působící Novák či exolomoucký Bajer.

Kdo si tě vyhlédl do Zlína? Byla při přechodu mezi dospělé šance prosadit se do ligového kádru?
Do Zlína mne ve čtrnácti letech vytáhl úžasný člověk a skvělý kouč Vlastislav Mareček. Ve zlínském dorostu jsem strávil čtyři krásné a úspěšné roky, kdy nám pouhé tři body chyběly k zisku mistrovského titulu. Když jsem měl přejít do juniorky, tak mi trenér Hoftych oznámil, že jsem s ohledem na velkou konkurenci ve Vrtělkovi, Dujkovi či Janíčkovi nadbytečný.

V letech 2003 – 2005 si prošel hned třemi kluby. Jak na tato působení vzpomínáš?
Po konci ve Zlíně jsem hledal alternativu, kde bych pravidelně nastupoval. Naprosto ideální pro mne byla MSFL, tedy stejná soutěž, v níž působila juniorka Zlína. První kroky mezi dospělými jsem učinil v Bystřici pod Hostýnem, ale vydržel jsem tam jen na podzim 2003. Důvodem byla skutečnost, že během sezóny do Bystřice nastoupil jako trenér můj otec. Nebylo to ideální, měl na mne přehnané nároky a bylo proto pro nás oba lepší, abych si našel jiný klub.
Mé kroky tak v lednu 2004 vedly do Hranic, které též působily ve třetí lize, ale měly vyšší ambice a kvalitnější tým. Vedl nás trenér Machala a v týmu působili např. útočník Šultés či gólman Blaha. Pravidelně jsem zde nastupoval a v průběhu podzimu 2004 jsem upoutal zájem HFK Olomouc, které hrály ve stejné soutěži o postup do II. ligy. Do Olomouce jsem odešel jako host z Hranic a zejména v závěru jara 2005 jsem přispěl vytouženému návratu do II. ligy.

První druholigové starty sis ale připsal v Kroměříži...
Z Kroměříže se mi v létě 2005 ozval majitel Zlámal a projevil o mne zájem. HFK Olomouc se na mém dalším působení s Hranicemi nedomluvila a tak mé další kroky vedly do Hanácké Slavie. Tým tehdy trénoval Roman Pivarník a na hostování sem přišel z Mladé Boleslavi Lukáš Vaculík. Byl to další pozitivní krok v mé kariéře, ikdyž zase tak velký rozdíl mezi MSFL a II. ligou jsem nevnímal. Nastupoval jsem v základní sestavě buď na postu levého beka, nebo záložníka. A dařilo se mi i střelecky – během celé sezóny jsem zaznamenal 5 druholigových branek. V zimě trenér Pivarník odešel do Rapidu Vídeň a nahradil ho dnešní trenér a sportovní manažer Mladé Boleslavi Minář. Nakonec jsme obsadili solidní 8. příčku.

Po jediné druhligové sezóně jsi dostal šanci v Prešově? Kdo tě na Slovensko přivedl?
V létě 2006 jsem se vrátil z dovolené a ozval se mi manažer Prešova. Z Kroměříže si vyhlédl mne a stopera Čepa. Přišli jsme do tradičního a ambiciózního klubu, který však působil jen ve II. lize. Jednoznačným cílem první sezóny bylo skončit do 4. místa a tím si zajistit pozici v jarní prolínací skupině o postup. Bohužel, ani výměna řady trenérů nás k této metě nedovedla. V zimě proto k týmu přišel trenér Pivarník, dokázal vhodně doplnit kádr například o Kaplana, Kobylíka nebo Krohmera a během jara jsme se skvěle připravili na další ročník 2007/08, v němž byl jasným cílem postup do Corgoň ligy. Od začátku jsme hráli na čele soutěže a docela suverénně jsme ligu vykopali. Rozjetý mančaft, který byl posílený o další výborné fotbalisty v čele s Penksou, neměl problémy ani v nejvyšší soutěži. Já jsem byl strašně rád, že jsem se díky Prešovu dostal do I. ligy. Nakonec se můj prešovský účet zastavil na pěti sezónách, z toho třech v Corgoň lize, ve které jsem si připsal 65 startů a 3 branky.

Jak na pět let v Tatranu vzpomínáš?
Na Prešov budu mít vždy jen ty nejlepší vzpomínky, zůstal mi v srdci a získal jsem zde mnoho kamarádů. Zamiloval jsem si Tatry a to i přesto, že jsme zde trávili náročná soustředění.

Neměl jsi během prešovských let možnost změnit dres? Návrat do Česka nebyl ve hře?
V létě 2010 byl hotovou věcí můj přestup do Českých Budějovic. Vše bylo dohodnuto, rozloučil jsem se v klubu, naložil auto a vyrazil na jih Čech. V půli cesty mne však zastavil prešovský sportovní manažer, že nikam nejdu, neboť za mne nemají náhradu. Byl to pro mne docela šok, protože jsem chtěl změnit dres a těšil jsem se na českou ligu a novou výzvu. V hlavě jsem si to naštěstí brzy srovnal a paradoxně mne tato zkušenost možná i posílila.

Jak se zrodil tvůj přestup do špičkového polského klubu Ruch Chorzów?
V létě 2011 jsem byl na testech v rumunském prvoligovém klubu Târgu Mures. Přes jejich zájem k dohodě nedošlo, neboť Prešov za mne požadoval příliš peněz. Trenér chtěl, abych v Tatranu pokračoval a nasadil mne do úvodního zápasu Corgoň ligy proti Senici. Ten však přinesl naši prohru a mé vyloučení. Poté do Prešova přišel český levý bek Krob, já byl přeřazen do „béčka“ a přestali respektovat moji profesionální smlouvu. Vysvobodil mne zájem tradičního polského klubu Ruch Chrozów. Přišel jsem tam až v průběhu podzimu od 1. září, což mi příliš nepomohlo. Týmu se dařilo a do rozjeté základní sestavy se mi nepodařilo naskočit. Trenér Waldemar Formalik sázel na své osvědčené hráče a já dostal šanci pouze v zápasech polského poháru. Přestože jsem toho odehrál velmi málo, tak můžu být velmi rád za cennou zkušenost a dvě stříbrné medaile za umístění v lize a v poháru. Ty už mi nikdo nevezme a vlastně představují největší úspěch mé kariéry.

Chtěl jsi v létě zabojovat o místo v kádru Ruchu, anebo jsi preferoval nové angažmá?
V Polsku se mi líbilo, seděla mi polská mentalita i způsob hry. Cítil jsem však, že pod koučem Formalikem nebudu pravidelně nastupovat. Rozhodl jsem se tedy pro změnu dresu. Kdyby však pan Formalik přijal nabídku vést polský národní tým o měsíc dříve, tak jsem možná ještě teď působil v Ruchu.

Jaké kluby byly v létě ve hře? Co rozhodlo pro Jihlavu?
Byly tam finančně zajímavé nabídky z Uzbekistánu či Kazachstánu, ovšem já zatím preferuji sportovní stránku. Začal jsem trénovat se Zlínem a byli jsme domluvení, že pokud nenajdu žádné vhodné angažmá, tak strávím sezónu v Tescomě. Jsem rád, že přišla nabídka z prvoligové Vysočiny, které měla moji prioritu. Trenér Komňacký mne neznal, tudíž jsem ho musel přesvědčit v přípravných zápasech a trénincích.

Můžeš zhodnotit více než čtvrt rok v dresu FC Vysočina? Co tvé výkony?
Má očekávání se zatím plní do puntíku. Klub má velký potenciál, je stabilní a tým vede špičkový trenér. Jsem rád, že jsem se dlouhou oklikou dočkal prvních zápasů v Gambrinus lize. Náš start do soutěže se určitě povedl, neboť nikdo nečekal, že uhrajeme tolik bodů. Teď je na nás, abychom naše bodové konto ještě dokázali do konce podzimu rozšířit. Dobré by byly alespoň 4 body ze zbývajících tří duelů. Pro jarní boje by nám to připravilo velmi dobrou výchozí pozici. Věřím, že je v našich silách tento cíl zvládnout.
Osobně mi chvíli trvalo, než jsem se v české lize otrkal. Sám vím, že stále mám na čem pracovat a zlepšovat se. Rád bych svými výkony uspokojil jak trenéra a vedení klubu, tak i fanoušky.

Jak z tvého pohledu vyznívá srovnání nejvyšší české, polské a slovenské ligy?
Každá liga má své kouzlo. Na Slovensku mi dali první velkou šanci a moji kariéru nakopli. V Česku má soutěž určitě vyšší sportovní úroveň, nabízí lepší stadióny a též zájem médií. Z pohledu stadiónu, médií, fanoušků a atmosféry kolem fotbalu však toto srovnání vyznívá nejlépe pro Polsko. Zde si lidé fotbalistů velice váží, na každý sport proudí davy diváků a fotbal si umí mnohem více užít. Jsou pyšní na své město a svůj klub. Pokud bych měl srovnat českou a polskou ligu po sportovní stránce, tak lze říci, že Gambrinus liga je na tom lépe z pohledu taktiky. Polská Ekstraklasa je zase techničtější, neboť v ní působí mnoho jihoameričanů.

Co tvé další fotbalové plány?
Nyní jsou spojeny s Vysočinou. Nezastírám však, že bych v případě zajímavé nabídky přemýšlel o dalším angažmá v zahraničí. Uvidíme, co mi fotbalový koloběh přinese.

 
Aktuálně

Čtvrtek fanouškům! Nenechte si ujít autogramiádu a besedu!

Poslední únorový čtvrtek bude patřit fanouškům FC Vysočina! Od 17:00 hodin by si v jihlavském nákupním a zábavním centru City Park neměli nechat ujít autogramiádu kompletního „áčka“. A poté by se měli přesunout na stadión v Jiráskově ulici, kde od 18:00 hodin ve VIP zázemí v sídle klubu proběhne tradičně velmi otevřená beseda s ředitelem klubu... Celý článek

 
Servis
V tento den před lety
 
Klub •  Hráči •  Zápasy •  Mládež •  Multimedia •  Fanoušci •  Historie

© 2006-2019 FC Vysočina Jihlava & eSports.cz, s.r.o.  |  RSS
Veškerý obsah stránek chráněn podle autorského zákona a jeho přejímaní bez výslovného souhlasu redakce je zakázáno. Povolena je citace částí materiálů zde zveřejněných s uvedením zdroje www,fcvysocina.cz.

 
 
 
M-soft
 

Akcionáři klubu

Hlavní partneři klubu

Významní partneři klubu

Partneři klubu