Petr Hronek: Byl nejvyšší čas prosadit se v lize

NA AKTUÁLNÍ TÉMATA

Jaká vlastně byla tvá očekávání po příchodu do Jihlavy? Věřil jsi, že se prosadíš do základní sestavy?
Do Jihlavy jsem šel s vírou, že se prosadím. Byl jsem si vědom, že už nejsem nejmladší a že v tomto rozhodujícím věku byl nejvyšší čas, abych učinil krok směrem do nejvyšší soutěže. Jsem moc rád, že mi úvod jihlavského angažmá vyšel.

Lišila se jihlavská zimní přípravy od zvyklostí v jiných klubech, kde jsi ji absolvoval?
Pokud bych to měl srovnat s Vlašimí, kde jsem v dospělém fotbalem strávil nejdelší období, tak prakticky vůbec. Trenéři Petržela a Hipp mají obdobnou náplň tréninků a stejný přístup k fotbalu. Pro mne to vlastně byla výhoda, protože jsem na náročnou přípravu byl zvyklý.

V každém z jarních zápasů ses dokázal dostat do velké brankové příležitosti. Čím si to vysvětluješ? Byl jsi podobně aktivní i ve FNL?
Vždy jsem se o ofenzivní náběhy snažil. Dostal je do mne trenér Petržela ve Vlašimi. Nutil mne tlačit se do zakončení. Když mi tam poté přiletí parádní centr, jako od Lukáše Vaculíka, tak už ani není těžké skórovat. Stačí nastavit hlavu. Ve FNL jsem celkem skóroval devětkrát, z toho čtyřikrát na podzim 2015. Dvakrát hlavou a dvakrát šlo o doklepávky.

Zaujal jsi obrovsky náročným stylem. Dokonce jsi zlomil sprinterský rekord SYNOT ligy. Vždy jsi na hřišti hodně běhal?
Jsem běhavý hráč. Nejsem zase tak technicky zdatný, že bych někoho byl schopen obejít na pětníku. Mám proto raději míč do pohybu, než do stojata. Nikdy jsem ale neměl pocit, že bych na hřišti běhal více, než ostatní fotbalisté.

Který z odehraných zápasů ti nejlépe vyšel?
Asi ten s Olomoucí, kdy jsem dvakrát skóroval. Paradoxně o týden dříve jsem byl hrozně zklamaný po duelu na Slovácku, kde jsem vstřelil premiérovou branku v lize, ale také jsem příležitosti neproměnil a my jsme smolně prohráli.

Čím si vysvětluješ týmový výpadek v duelu proti Příbrami?
Na tento zápas rozhodně také nebudu rád vzpomínat. Těžko říci, čím k tomuto propadáku došlo. Celkově se nám nedařilo. Všude jsme byli pozdě. Bohužel, ve fotbale k takovým zápasům občas dochází. Soupeř nás nachytal nepřipravené. Možná jsme byli až příliš sebevědomí po předchozích dvou výhrách.

Jak jsi zapadl do kabiny a atmosféry v FC Vysočina? Líbí se ti Jihlava?
Kluci mne přijali velmi dobře. V tomto ohledu jsem naprosto spokojen. V Jihlavě spíše jen přespávám. Týdně zde strávím tak tři noci. Více jsem v Praze, kam mne táhne moje přítelkyně.

OHLÉDNUTÍ ZA KARIÉROU

Kdo a kdy tě přivedl na fotbalové trávníky? Máte fotbal v rodině?
Pocházím z Dolních Chabrů, které jsou součástí Prahy 8. Do místního SK mne v pěti letech přivedl táta a zároveň se stal mým prvním trenérem. Otec je samozřejmě bývalý fotbalista, ale nikdy nepůsobil na vyšší úrovni. Teď už netrénuje, ale v Chabrech stále působí v předsednictvu klubu.

Do Sparty jsi šel rovnou z Dolních Chabrů? Jak vzpomínáš na mládežnické roky ve Spartě?
První rok v kategorii mladších žáků jsem strávil v Meteoru Praha. Na Letnou jsem zamířil v létě 2005 a nakonec jsem v ní strávil sedm a půl roku. Ze Sparty jsem si odnesl spoustu skvělých zážitků a cenných zkušeností. Byli zde skvělí trenéři, kteří mne vychovali pro dospělý fotbal. A hlavně tam byla skvělá parta kluků, s nimiž jsem ve stálém kontaktu.

Dosáhl jsi se svým ročníkem na nějaký úspěch? Do mládežnické reprezentace ses nikdy neprosadil?
Můj ročník 1993 byl ve stínu veleúspěšného ročníku 1992, který dominoval a sbíral jeden úspěch za druhým. My jsme mistrovský titul nikdy neoslavili, nad naše síly byla Slavie. Ani do některého z reprezentačních týmů jsem se prosadit nedokázal. V mančaftu jsem například působil s Hybšem, Hovorkou nebo Karafiátem.

Jak se zrodil tvůj přestup do Jablonce?
Do sparťanské juniorky jsem přešel až po skončení dorosteneckého věku. Zrovna šlo o první ročník Juniorské ligy. Odehrál jsem celý podzim, ovšem poté už jsem musel řešit svoji budoucnost a finanční zabezpečení. Nebylo možné, abych v osmnácti letech zůstal bez prostředků, tudíž jsem využil nabídku Jablonce na přestup a profesionální smlouvu. Ve Spartě bych se asi nedočkal.

Na působení na severu Čech asi moc rád nevzpomínáš...
To rozhodně ne. Poprvé jsem nahlédl do prvoligového fotbalu. Trénoval jsem s prvním týmem a hrál jsem zápasy za juniorku. Dokonce jsem se dočkal i premiérového startu v nejvyšší soutěži, když jsem v srpnu 2013 odkopal sedm minut při jablonecké výhře 0:4 v Ostravě.

Klíčový krok v tvé kariéře asi představoval přesun do druholigové Vlašimi...
Vyhlédl si mne přímo trenér Petržela. Neváhal jsem, neboť jsem se chtěl prosadit v dospělém fotbale. Ve Vlašimi jsem nejprve hostoval na jaře 2014. Nastoupil jsem do 13 druholigových zápasů a připsal jsem si první gól v profesionální soutěži. Dařilo se mi, ovšem nikoli natolik, abych se v létě vrátil do Jablonce, který tehdy nakoupil celou řadu známých hráčů. Byl jsem rád, že jsem v Graffinu mohl hostovat po zbytek roku 2014. Podzim mi vyšel snad ještě lépe, neboť jsem nastoupil do všech duelů a čtyřikrát jsem skóroval.

Druhá ligová šance přišla v Příbrami. Proč ti to na stadiónu U Litavky nevyšlo?
Vydařené působení ve Vlašimi se odrazilo do zájmu Příbrami. Z Jablonce jsem tam odešel na hostování v lednu 2015. Toto angažmá se ale moc nepodařilo, vlastně vůbec. Hned v prvním jarním kole jsem odehrál 16 minut na Spartě a poté jsem ještě pětkrát seděl alespoň na lavičce. To ale bylo všechno. Utrpěl jsem nepříjemné zranění oka, kam jsem dostal ránu kopačkou. Úplně mi popraskalo.

V červnu 2015 ses vrátil do Vlašimi. Byl uplynulý podzim z tvého hlediska velmi vydařený?
Po neúspěšném působení v Příbrami pro mne bylo důležité, že Vlašim o mne znovu projevila zájem a dokonce mne vykoupila z Jablonce. Měl jsem sice nabídku z ligy a mnozí mne o ní přesvědčovali, ale z vlastní vůle jsem se rozhodl upřednostnit pravidelné hraní ve II. lize. Po zranění oka jsem nechtěl nic uspěchat. Cítil jsem, že se znovu potřebuji dostat do pravidelného zápasového rytmu. Nechtěl jsem se zase někde trápit. Věřil jsem, že mne trenér Petržela znovu nastartuje. A udělal jsem dobře! Podzimní sezóna mi vyšla. Odehrál jsem všechny zápasy a čtyřikrát jsem skóroval.

Na jakých postech jsi ve Vlašimi nastupoval?
Zatímco ve Spartě jsem platil za univerzála a trenéři mne využívali na celé řadě postů, tak ve Vlašimi jsem zakotvil ve středu pole. A to jak v roli ofenzivního záložníka, tak i defenzivního.

Nelze se nezeptat na kouče Petrželu. Jsou jeho tréninkové metody opravdu tak náročné? Jaký je jeho přístup k hráčům?
Jeho tréninky jsou opravdu náročné. Asi nejnáročnější, co jsem dosud zažil. Nebojí se kritiky, je vůči hráčům hodně přísný a důsledný. Každopádně bych mu rád touto cestou poděkoval za podporu v mé kariéře. Vždy mi věřil, i v momentech, kdy se mi nedařilo. Hodně mi pomohl mi do nejvyšší soutěže.

Uvažoval jsi po skončení podzimu o jiných alternativách, než byl přestup do FC Vysočina?
Už ke konci podzimní sezóny jsem vnímal, že mne některé kluby sledují. Nejaktivnější v tomto směru byl FC Vysočina prostřednictvím sportovního manažera Bokši. Byl jsem s ním v kontaktu a byla to právě Jihlava, která měla nejintenzivnější zájem.

© 2006-2024 FC Vysočina Jihlava & eSports.cz, s.r.o.  |  RSS
Veškerý obsah stránek chráněn podle autorského zákona a jeho přejímaní bez výslovného souhlasu redakce je zakázáno. Povolena je citace částí materiálů zde zveřejněných s uvedením zdroje www,fcvysocina.cz.
Nastavení cookies