Sláma: po fotbalové stránce nejraději vzpomínám na Jihlavu
Za FC Vysočina odehrál „jen“ 56 zápasů ve II. lize a prvoligové starty nasbíral v jiných klubech, ale významné místo v klubové historii mu nikdo neodpáře. Jeho jméno je totiž spojeno s prvním „miliónovým“ přestupem z FC Vysočina do některé z předních českých klubů. Radek Sláma (nar. 30.1.1980) je také velkým fotbalovým cestovatel, kterého v klíčový okamžik kariéry potkala velká smůla.
Vzpomínáš si ještě na začátky v jihlavském „áčku“? Na postup do II. ligy a první sezóny v této soutěži?
Ještě jako dorostenec byl přeřazen do kabiny „áčka“ hrajícího MSFL a začal jsem v této soutěži dostávat šanci. V dalším ročníku 1999/00 jsem už patřil mezi dospělé a hrál jsem celkem pravidelně. Velmi dobře rozehranou sezónu jsme však nedokázali dotáhnout do postupového konce. Jaro se asi obecně trochu podcenilo a nakonec náš předstihla Holice. Naštěstí jsme nakonec postoupili z 2. místa do vytoužené II. ligy. V té jsme prožívali euforii. Dařilo se nám, chodilo dost lidí a v prvním ročníku jsme vybojovali skvělou 6. příčku. Pod vedením kouče Machálka nám vyšel i podzim 2001 a asi se dařilo i mně.
Vybavuješ si okolnosti přestupu do Slavie Praha?
Zájem o mne projevovalo několika prvoligových klubů, ovšem přestup dotáhla Slavia. Dlouho se nic nedělo, ovšem nakonec se můj odchod do Prahy seběhl hrozně rychle. Měli jsme jet na kondiční soustředění do Třebíče, už jsem měl sbaleno a večer mi ředitel Tulis zavolal, že se dohodl se Slavií a já se o den později hlásil v Edenu. Předtím jsem na Slavii byl na týdenních testech, vynechal jsem i zimní dovolenou.
O svém osudném zranění jsi jistě hovořil už mnohokrát. Zkusíš to ještě jednou?
Do zimní přípravy Slavie jsem vpadl s velkou energií a v dobré formě. Slavia tvořila nový tým, trenér Beránek mi dával šanci na pravém kraji zálohy a mně se v přípravě dařilo. Přišel však osudný přátelák s Libercem v Nymburku... Při jednom ze soubojů jsem se srazil s protihráčem a ten při pádu mi pádu celou vahou otočil koleno... Následovala plastika křížového vazu s operací menisku, rekonvalescence a samozřejmě ztráta celého jara. Plány na probojování se do ligové sestavy či dokonce do nominace na vítězné EURO U21, tak vzaly za své.
Jak dlouhý a složitý byl návrat na hřiště?
Byl těžký a je otázkou, zda jsem se vůbec někdy dostal do někdejší formy. Na hřiště jsem se sice vrátil už v létě 2002, ale nebyl jsem samozřejmě 100% připraven a byl jsem proto rád, že jsem hrál za „béčko“ a seděl na ligové lavičce. V závěru podzimu 2002 jsem poprvé nastoupil v lize, když jsem střídal na Žižkově. Další dva starty jsem si připsal na jaře 2003, ale na trvalé prosazení to nebylo. V létě 2003 jsem uvítal nabídku hostování od Blšan. Spíše než do Blšan jsem šel do Příbrami, neboť právě zde našel Chmel svůj azyl a prožil zde velmi špatný podzim. Já byl rád, že mohu nastupovat v lize, ale na druhou stranu jsem si po finančních problémech klubu oddychl, že jsem v zimě zamířil do Hradce Králové, kam si mne vytáhl kouč Pulpit. Je paradoxní, že jaro měly Blšany výborné a ligu tehdy nakonec zachránily.
Právě v Hradci, který je nadcházejícím soupeřem Vysočiny, jsi strávil dvě sezóny v rozmezí pěti let. Jak na ně vzpomínáš?
Na Hradec bud vždy vzpomínat v dobrém, protože jde o krásné město a vždy jsem tam zažil perfektní partu. Na jaře 2004 jsem si v dresu Votroků opět zahrál II. ligu, ale znovu jsem do klubu přišel v nepříliš vhodnou dobu. Nedařilo se nám, klub měl ekonomické problémy, trenér Pulpit byl vyměněn a šance na postup byla ztracena. Při druhém působení v ročníku 2008/09 vše fungovalo, jak má. Jenže ani to nestačilo k tomu, abychom postupové snažení dotáhli do úspěšného konce. Nedařilo se nám.
Působil jsi též v Sokolově, na Slovensku v Lučenci a v Senici, vyzkoušel jsi fotbal na Kypru. Kde ses ze všech svých štací cítil nejlépe a nejvíce se ti dařilo?
S odstupem pěti let, kdy se pohybuji mimo profesionální fotbal, rád vzpomínám na každé angažmá. Fotbalově byly nejlepší začátky v Jihlavě, která mne z dorosteneckého fotbalu dostala mezi dospělé, nastartovala mne ve II. lize a poté mi umožnila přestup do Slavie. Po stránce životních zkušeností a pohody pro mne bylo nejlepší působení v kyperské Nicosii. V létě 2005 mi ve Slavii končila smlouva a nebylo příliš reálné, že by mne nějaký český klub vykoupil. Když se tedy objevila nabídka z Nicosie, tak jsem neváhal. A nevadil mi ani fakt, že šlo jen o II. ligu. Byl jsem zde maximálně spokojen, taková placená fotbalová dovolená. Škoda, že se po necelém roce v klubu změnilo celé vedení, přišel nový kouč a moje smlouva najednou neplatila. Možná dobře, protože v následující sezóně spadli.
V lednu 2008 jsi znovu oblékl dres FC Vysočina a odehrál jsi zde druholigové jaro. Nemrzelo tě, že se poté Jihlava se Slavií nedohodla na tvém přestupu?
Tehdy mne to hodně mrzelo. Hlavně kvůli tomu, že jsem s týmem absolvoval celou letní přípravu, s pokračováním v Jihlavě jsem počítal a o krachu jednání jsem se dozvěděl asi tři dny před koncem přestupů. Už jsem tedy měl hodně málo času na nalezení jiného angažmá. Nakonec jsem skončil právě v Hradci.
Čemu se dnes věnuješ? Kde se fotbalově realizuješ?
Několik let pracuji v realitní kanceláři, přičemž vedu její havlíčkobrodskou pobočku. Daří se nám, jsem pánem svého času a rozhodně mohu být spokojen. Bydlím v Lípě, kde hraju za místní tým I.B třídu.
Vysočina už třetím ročníkem v řadě působí v nejvyšší soutěži. Překvapuje tě, jak se klub mezi elitou dokázal aklimatizovat?
Nemohu říci, že bych byl tímto vývojem překvapený. Díky stabilním ekonomickým podmínkám, výbornému zázemí a postupnému systematickému vývoji si Vysočina nejvyšší soutěž rozhodně zaslouží. Spíše mne překvapuje, že se klubu nevyhýbají sestupové potíže. Z mého pohledu patří do klidného středu tabulky. Na druhou stranu chápu, že je SYNOT liga strašně vyrovnaná a o záchranu hraje nějakých 10 mančaftů.
Co očekáváš od sobotního utkání proti Hradci Králové? Jaký je tvůj tip výsledku?
Jsem hodně špatný tipér, nesázím. Myslím si, že Vysočina dokáže vybojovat těsně zvítězit o jednu branku. Na prvoligové zápasy se do Jihlavy dostávám hodně nepravidelně. Za skoro tři prvoligové roky mi to vyšlo asi osmkrát. Na sobotu se moc těším, protože po delší době potkám řadu starých známých jak na straně domácích, tak i Hradce Králové. Na mysli mám realizační tým Vysočiny, hráče Tlustého, Vaculíka, Šourka, Chlebouna, Rolka, Dvořáka, Černého nebo bývalého gólmana Podhajského.
Kamil Průša: Podzim ukázal, že je pro nás třetí nejvyšší soutěž nedostačující
Mladší dorost FKM Vysočina B nevídaným způsobem dominuje v Divizi D a pohybuje se na špici tabulky bez jediné ztráty bodu. Zeptali jsme se proto hlavního trenéra U16 Kamila Průši na zhodnocení uplynulého podzimu a taky třeba na to jak se mu daří udržet motivaci hráčů na každý zápas. Celý článek
- Filip Šancl ve Slavii vykročí ve stopách úspěšných odchovanců FCV (07.12.2024)
- Memoriál Vlastislava Marečka U16 - skupinová fáze (05.12.2024)
- Filip Šancl přestupuje do Slavie Praha (05.12.2024)
- Čermák: Mrzí mne, že jsem týmu nemohl pomoci v úvodních kolech (03.12.2024)
Vytisknout