M-soft
 
25.07.2004, Redakce

Rozhovor s... trenérem Karlem Večeřou

JIHLAVA – V létě vedení FC Vysočina veřejnost překvapilo změnou trenérské dvojice druholigového týmu. Na místo dua Netolička – Vrzáček, kterému nebyla prodloužena smlouva, nastoupil trenér Karel Večeřa s asistentem Tomášem Jansou. Je tedy jasné, že první číslo našeho klubového časopisu v nové sezóně bude patřit právě profilovému rozhovoru s tímto známým a uznávaným koučem.

 
Můžete na úvod vzpomenout své fotbalové začátky?

S fotbalem jsem začal ve svých šesti letech v tehdejších Závodech Jana Šmerala Brno, tedy ve Zbrojovce. Prošel jsem všemi mládežnickými kategoriemi, přičemž jsem jimi postupoval o něco rychleji než ostatní vrstevníci. V dorostu jsem měl střídavý start za juniorku a už ve svých osmnácti letech jsem se dostal do „áčka“. Tedy do týmu, který se o čtyři roky později stal mistrem republiky. Asi nemusím dodávat, že pro mne tehdy byly obrovské zkušenosti a zážitky. Hrál jsem a trénoval vedle skvělých hráčů, nastoupil jsem v tehdejším Interpoháru a zúčastnil jsem se třítýdenního turné v Indonésii. Bohužel, v 19ti letech přišlo těžké zranění kotníku, které mne ze hry zcela vyřadilo na půl roku. Návrat zpátky byl do velmi silného byl velmi těžký a proto jsem přijal hostování v druholigovém KPS.

Podařilo se vám někdy prosadit se trvaleji v prvoligovém kádru Zbrojovky?

Prakticky nikdy. Nastřádal jsem pouze 9 prvoligových startů a nikdy jsem se do ligy trvaleji neprosadil. Většinu své hráčské kariéry jsem tak strávil na hostováních ve II. lize – na vojně v Dukle Tábor, ve Frýdku – Místku a dvakrát v KPS. Vždy jsem dal přednost pravidelnému hraní před vysedáváním na ligové lavičce.

Za jakých okolností jste s fotbalem skončil?

Skončil jsem už ve svých 26ti letech a vedly mne k tomu tři důvody. Především jsem neviděl šanci výrazněji se prosadit v jednom z prvoligových týmů, dále jsem jako absolvent brněnské Pedagogické fakulty dostal nabídku učit na její katedře tělesné výchovy. Konec bohužel uspíšila i náhlá smrt mé matky.

Nedlouho poté však začala vaše trenérská dráha...

Mými prvními svěřenci byli kloučci v předpřípravce Zbrojovky, mezi kterými nechyběl Libor Došek či Kroupa mladší. Brzy nato jsem ke starších žákům a o rok později k dorostencům v Královopolské. Zde mne zastihla nabídka fotbalového svazu na trénování či spíše vytváření reprezentačního výběru čtrnáctiletých. Dva roky jsem tak strávil objížděním zápasů, turnajů a na soustředěních. V týmu jsem měl například Sionka či Jankulovskiho.

V roce 1992 jste se vrátil do Brna...

Rok jsem trénoval dorost Boby a především jsem si začal čím dál více uvědomovat, že trenéřina by mohla být to pravé. Dodělal jsem si proto nejvyšší licenci a měl jsem i štěstí. Na přelomu sezóny 1993/94 k prvnímu brněnskému týmy přišel trenér Táborský, vedení klubu k němu hledalo asistenta s potřebnou licencí a jednou z mála variant jsem byl já. Po sedmi či osmi jarních kolech dokonce přišlo Táborského odvolání a já jsem se po zbytek ročníku stal hlavním koučem. V létě však do klubu přišel trenér Uličný a já se zase na 2 sezóny vrátil na post asistenta.

Před ročníkem 1996/97 jste byl konečně jmenován hlavním koučem a byla tak odstartována nejlepší brněnská sezóna od památného titulu...

Měli jsme tehdy výborné mužstvo, Brno zachvátila fotbalová horečka a běžně chodila 30 tisíc diváků. Bohužel, sezónu jsme do úspěšného konce nedotáhli a skončili „až“ čtvrtí. Další sezóna už byla poznamenaná odchody hráčů a příliš nám nepomohl ani výprask v Poháru UEFA proti Rapidu Vídeň. Sezónu jsem dokončil v Brně, ovšem hned v té nadcházející jsem byl po 2. kole odvolán.

Další nabídka přišla z Drnovic...

Prakticky půl roku jsem netrénoval. Drnovicím se však pod vedením trenéra a zároveň sportovního manažera Ivana Kopeckého příliš nedařilo a proto mne přímo Kopecký oslovil s trenérskou nabídku. Mužstvo jsem již zachráněné převzal 4 kola před koncem. Vynikající pak byla následující sezóna 1999/00, ve které mužstvo kolem Kadlece, Grygery, Tumy či Vaniaka dosáhlo na skvělé 3. místo a tím i na Pohár UEFA. V něm jsme sehráli nezapomenutelné vyrovnané zápasy se skvělým 1860 Mnichov, které rozhodl jediný obdržený gól na olympijském stadiónu. Ve stejné sezóně klub bohužel opustil Chemapol a s tím začali první problémy. I s oslabeným kádrem jsme uhráli 7. místo, na konci ročníku jsem však klub opustil a vrátil jsem se do Brna.

Jak vzpomínáte na své dosud poslední brněnské období trvající od sezóny 2001/02?

Od začátku jsem se především snažil tým omladit a vycházet z vlastních odchovanců, kteří se učili od zkušeného Míry Kadlece. Úvodní sezóna se celkem povedla, přestože ji nepříjemně poznamenalo stěhování na stadión bývalé KPS, kde se nám přestalo dařit. Přesto jsme vybojovali Pohár Intertoto, ve kterém jsme však uspěli až v dalším roce. To jsme v létě 2003 vyřadili švýcarský a francouzský tým a poté jsme ztroskotali až na španělském Villarrealu. Získané sebevědomí se odrazilo i v úvodu sezóny, kdy jsme se dlouho pohybovali na samé špici. Díky Intertotu se však v průběhu sezóny projevilo manko v kondici a navíc se na psychice klíčových hráčů negativně promítlo vyřazení „21“, v níž figurovali 4 naši fotbalisté. Přestalo se nám dařit a vrcholem bylo mé odvolání po 15. podzimním kole.

Půl roku jste byl bez trénování a poté přišla nabídka Vysočiny. Překvapila vás?

Určitě mne překvapila. Změnu na trenérském postu v Jihlavě jsem totiž nečekal. Každopádně mne však potěšila, neboť vím, že Vysočina disponuje kvalitním a pracovitým mužstvem, což mi osobně potvrdili i předchozí trenéři Netolička a Vrzáček. Rád bych na jejich úspěšnou práci navázal a povýšil ji ještě výše. Také doufám, že našimi výkony i výsledky přilákáme co nejvíce diváků. Pro celou sezónu rozhodně bude důležitý start, který by mohl výrazně pomoci našemu sebevědomí.

Karel Večeřa

Narozen: 9. října. 1955 v Ivančicích

Hráčská kariéra: Zbroj. Brno (61-76), KPS Brno (76-78), Dukla Tábor (78-79), Zbroj. Brno (79-81), VP Frýdek-Místek (81-82), Zbroj. Brno (82), KPS Brno (82)

Trenérská kariéra: Zbroj. Brno - žáci (83-84), KPS Brno - dorost (84-86), repr. ČSR do 14 let (86-88), Boby Brno - asistent (92-94), Boby Brno (94), Boby Brno - asistent (94-96), Boby Brno (96-98), Petra/FK Drnovice (99–01), Stavo Artikel/1.FC Brno (01–03), FC Vysočina (04).

Úspěchy: 3. místo v I. lize (2000)

 
 
Klub •  Hráči •  Zápasy •  Mládež •  Multimedia •  Fanoušci •  Historie

© 2006-2018 FC Vysočina Jihlava & eSports.cz, s.r.o.  |  RSS
Veškerý obsah stránek chráněn podle autorského zákona a jeho přejímaní bez výslovného souhlasu redakce je zakázáno. Povolena je citace částí materiálů zde zveřejněných s uvedením zdroje www,fcvysocina.cz.

 
 
 
 

Akcionáři klubu

Hlavní partneři klubu

Významní partneři klubu

Partneři klubu