V pěti letech jsme si s kamarády kopali o zeď a všiml si mne bývalý hráč Chotěboře Ladislav Pffefer. Přivedl mne do oddílu, kde jsem zůstal do jedenácti let. Už v Chotěboři jsem jednotlivé věkové kategorie hodně přeskakoval.
Kdo tě zlanařil do Jihlavy?
Při našem mistrovském zápase v Jihlavě si mne všimli trenéři Fikes a Kučera, kteří mne poté několikrát sledovali a nabídli mi přesun do FC Vysočina. Začal jsem na podzim 2003 v mladších žácích B u pana Kuchty. Na toto období však nevzpomínám moc rád, neboť jsem byl v jedenácti letech „vytržen“ z domova a musel jsem si zvyknout na život bez rodičů na internátu v novém prostředí. Naštěstí jsme se poměrně rychle adaptoval.
Mládežnickou strukturou FC Vysočina jsi hodně rychle proskočil až do „áčka“ dospělých...
Ještě jako starší žák jsem se v zimě 2007 přesunul do „D“ dorostu. V létě už jsem byl zařazen do kádru mladšího dorostu a už v závěru října 2007 jsem doma proti Opavě poprvé nastoupil za extraligový starší dorost. Byly to velké skoky, ovšem vůbec nejtěžší bylo zvyknout si na tréninky s prvním týmem dospělých. Pan Marko mne vytáhl do nedávné zimní přípravy a musím říci, že mi zhruba měsíc trvalo, než jsem si zvykl na tvrdost, rychlost a vůbec zkušenosti dospělých hráčů. V těchto ohledech jsem se za poslední období určitě zlepšil.
Jak tě kabina „áčka“ přijala?
Velmi dobře, všichni se mi snažili a snaží pomoci. Prim v tom hraje kapitán Petr Faldyna.
Jak budeš vzpomínat na svoje první druholigové starty?
Skvělý byl samozřejmě vydařený domácí zápas proti Ústí. Na druhou stranu bych chtěl z hlavy vymazat utkání s Čáslaví, kde jsem místo odkopu míče nepřesně přihrával a brzy nato došlo k vyrovnání stavu na 1:1. Po zápase jsem byl opravdu hodně smutný.
Cítíš se lépe v útoku nebo na kraji zálohy?
Rozhodně v útoku.
Nechyběl jsi v žádném reprezentačním výběru a dokonce i zde přeskakuješ věkové kategorie. Kdy jsi do repre poprvé nakoukl?
Přes různé krajské výběry jsem se dostal do týmu U-15 na tradičním Memoriálu Františka Harašty. Následoval výběr U-16, se kterým jsme letos na jaře sehráli neúspěšnou kvalifikaci o postup na ME. V klíčovém duelu s Belgií jsme 0:1 prohrávali, poté jsme skóre otočili na 2:1 a v závěru jsme bohužel inkasovali vyrovnávací gól.
Lze porovnat úroveň zápasů v reprezentaci a ve II. české lize dospělých?
Fotbalově a fyzicky je II. liga určitě náročnější. Pro mne je to však jednodušší, protože zde nemám, co ztratit a nejsou ode mne velká očekávání. To v reprezentaci je na mne mnohem větší psychický tlak, protože máme společně s Kadlecem a Fantišem táhnout ofenzívu týmu a starat se o góly.
Jaké jsou tvé fotbalové plány a cíle?
Od malička chci být profesionálním fotbalistou. Sním o tom, že budu hrát v Premier League a chci tomu podřídit vše. Skvělé anglické prostředí jsem si ostatně vyzkoušel při stáži v Evertonu. Navíc jsem byl i na testech v italském Lecce. S rodiči a manažerem však preferujeme dodělání školy a „vykopání“ se v Česku. Poté uvidíme.
Pociťuješ zájem médií, fanoušků či dívek?
Určitě je to příjemné, ale jde to dost mimo mne. Spíše z toho mám srandu.
AUTO: ještě jsem samozřejmě neřídil, ale vysněný vůz už mám. Je jím BMW Z4.
BARVA: bílá a červená
CESTOVÁNÍ: to fotbalové mi nijak nevadí a žádné cestovatelské sny nemám.
DOMOV: tím je pro mne Chotěboř. Nyní se tram vracím pouze na jeden či dva dny o víkendu.
FILM: mám rád komedie
GÓL: nejraději vzpomínám na jarní domácí trefu proti Ústí. Tento zápas se mi povedl.
HUMOR: těžko říci, jaký typ preferuji
INTERNET: na PC trávím většinu volných chvil. Surfuji na webu a hraji počítačové hry. Nejraději FIFU nebo fotbalové manažery.
JÍDLO: mám rád italskou kuchyni a jahodové knedlíky
KOUČ: chtěl bych jmenovat trojici Petr Kuchta, Pavel Procházka a Karol Marko
LITERATURA: čtu pouze články na internetu
MUZIKA: poslouchám disco
NÁPOJ: jahodový džus a Fanta
POLITIKA: ta jde úplně mimo mne
RITUÁL: žádný nemám. Vždy se maximálně soustředím na zápas a zvládnutí prvního doteku s míčem. Nervózní nikdy nebývám.
SPORT: rád hraji tenis a plavu
ŠKOLA: chtěl bych se vyučit truhlářem a poté už se zaměřit výhradně na fotbal
TELEVIZE: sleduji snad jen fotbalové zápasy
VZOR: útočník Didier Drogba
ZVÍŘATA: nikdy jsem žádné neměl
ŽENY: líbí se mi blondýnky
Pouze s remízou se museli smířit fotbalisté FC Vysočina v duelu proti Chrudimi. V závěrečném domácím utkání v sezóně byli lepším celkem, ale sčítali pouze břevna, tyče a neproměněné šance. Nakonec museli být rádi, že Adrián Čermák proměnil pokutový kop, jenž stanovil výsledek na konečných 1:1 (0:0)