07.05.2009, Miroslav Fuks

Mareš: "Ambice Vysočiny jsou pro mne velkou motivací

Mareš: ”Ambice Vysočiny jsou pro mne velkou motivacíNa základě dosažených úspěchů, zkušeností a renomé jednoznačně představuje nejvýraznější osobnost, která kdy oblékla jihlavský fotbalový dres. Řeč je o zimní posile FC Vysočina Pavlu Marešovi, jehož profilový rozhovor vám tímto předkládáme. Jaké byly jeho fotbalové začátky?

 
Narodil jsem se ve Zlíně, ale žili jsme v nedalekých Otrokovících, kde jsem v místní Jiskře začal s fotbalem. Prošel jsem všemi mládežnickými týmy a v dorostu se nám dokonce podařilo vykopat nejvyšší soutěž. Tu jsem si rok zahrál a zároveň jsem začal naskakovat mezi muže hrající krajský přebor. Poté přišla roční vojna v divizním Hulíně.

Domů jsi se už nevrátil a zamířil do Ratíškovic...

Ty byly velmi ambiciózní a já mohl v MSFL získat cenné zkušenosti. Po půl roce však hostování skončilo a já vyrazil za prvním velkým přestupem do Zlína. Na jaře ´97 jsem poprvé nastoupil ve II. lize. V dalším ročníku jsem už hrál pravidelně. Zde začala má postupná přeměna z levého záložníka na beka. Podzim ´98 jsem strávil ve Zlíně a poté přišla nabídka od kouče Vlastimila Petržely.

Jaké byly tři roky v Bohemce?

Hned úvod byl skvělý, protože jsme dobré podzimní umístění na jaře proměnili v postup do I. ligy. Na prvoligovou premiéru jsem si však musel počkat, neboť podzim jsem strávil v hostování v Kolíně v ČFL. V zimě 2000 jsem se do týmu vrátil a na jaře jsem už hrál pravidelně. I v dalším ročníku 00/01 jsem se těšil důvěry kouče Petržely a hráli jsme ve středu I. ligy. A přišel skvělý podzim 2001, kdy jsme předváděli výborný fotbal a byli po podzimu těsně třetí. Pro mne to znamenalo zájem Sparty a velký zimní skok v mé kariéře.

První působení ve Spartě bylo vydařené?

Lze říci, že ano. První půlrok skončil 2. místem, nad naše síly byl skvělý Liberec. Navíc jsem si hned na jaře 2001 připsal dosud jediný start v Lize mistrů. Na Letné jsme v osmifinálové skupině 2:0 porazili FC Porto. Ročník 02/03 bohužel začal zklamáním, když jsme přes Genk nepostoupili do Ligy mistrů. Nedařilo se ani v Poháru UEFA, kde nás ve 2. kole vyřadil Denizlispor. Vše jsme si vynahradili v lize, kde jsme už na podzim vykročili k titulu. Na jaře jsme ho skutečně získali, ale u toho já už nebyl. Sparta v zimě avizovala návrat Labanta a já se rozhodl jít do neznáma – do Petrohradu za koučem Petrželou.

Jaké byly začátky v Petrohradu?

Tehdy Rusko ještě nemělo takovou pověst, jako má dnes. Čekali jsme rodinu a i proto se mi tam zpočátku nechtělo. Aklimatizaci usnadnily mé znalosti ruštiny, dobré přijetí ze strany spoluhráčů a přítomnost českého trenéra. Ten navíc do týmu přivedl i další české hráče. Naši integraci pomohl fakt, že se nám velmi dařilo na hřišti. V roce 2003 jsme hned získali 2. místo, když jsme dlouho sahali po titulu. I v dalších třech letech jsme se vždy pohybovali na špici tabulky. Dařilo se nám i v Poháru UEFA. V ročníku 04/05 jsme smolně vypadli ve skupině a o rok později jsme ve skupině byli druzí, v dalším kole jsme vyřadili Rosenborg, poté Marseille a vypadli jsme až ve čtvrtfinále proti hvězdné Seville.

Proč jste v lednu 2007 zvolil návrat do Česka?

V červnu 2006 Petrželu vystřídal kouč Dick Advocaat. Mně v létě nevyšlo angažmá v Boltonu, přesto jsem v kádru Zenitu měl stále své místo a nastupoval jsem. V zimě jsem však cítil, že pravidelně hrát nebudu a tak jsem se rozhodl pro návrat do Sparty. Rodina toužila po Česku a syn šel do školky.

Druhé sparťanské angažmá však dopadlo špatně...

S odstupem času si říkám, že jsem ještě měl v Zenitu či v Rusku třeba rok vydržet. Čas však nevrátím a nemá smysl nyní něčeho litovat. Ve Spartě mi to prostě nevyšlo. Na levém kraji obrany nastupoval Kadlec a po boku Řepky jsem příležitost na stoperu nedostal. Po roce jsem byl přeřazen do „béčka“, kde jsem to už dohrál. Nechával jsem tomu volný průběh, z Prahy se rodině nechtělo.

Po skončení smlouvy jsi v zimě zamířil do Jihlavy. S jakým cílem?

Ve hře byl rakouský klub, ale já nakonec dal přednost konkrétní nabídce pana Tulise. Jihlava je poměrně blízko Prahy a především jsou zde jasné ambice. Ty jsou pro mne velkou motivací a chci udělat maximum pro jejich naplnění. Moc mne mrzí, že mne během zimní přípravy a na startu jara provázely svalové problémy. V kariéře jsem nikdy neměl vážnější zranění a zrovna teď mne zdraví takto zabrzdilo. Přestože se nyní stále necítím stoprocentní, tak do toho jdu vůlí a naplno.

Jaká je úroveň současné II. ligy?

Je hodně vyrovnaná, hraje ji hodně mladých hráčů a rozhodně není špatná. Takových pět týmů by mohlo hrát důstojnou roli v I. lize.

Velkou kapitolou tvé kariéry je reprezentace...

Debutoval jsem v únoru 2002 na kyperském turnaji proti Maďarsku. Do reprezentace jsem se však prosadil až z Ruska. Šly na mne dobré reference a tak jsem byl v dubnu 2004 povolán k přípravě na EURO proti Japonsku. Sice jsme prohráli, ale já v týmu zůstal i pro EURO. To nakonec skončilo bronzovým úspěchem a já jsem velmi šťastný, že jsem odehrál ve skupině celé vítězné utkání proti Německu. V širším kádru jsem zůstal i poté a částečně jsem přispěl i k postupu na MS, když jsme se mnou v základu vyhráli ve Finsku. Probojoval jsem se i do kádru na neúspěšné MS v Německu. Má reprezentační kariéra se zastavila na 10 zápasech. Naposledy jsem hrál v červnu 2006 proti Trinidadu a Tobago.

ABECEDA

AUTO: jezdím v Audi

BARVA: modrá a černá

CESTOVÁNÍ: nijak mi nevadí

DOMOV: Zlín a Otrokovice

EMOCE: vždy jsem je na hřišti zvládal

FILM: sci-fi, skvělý je Matrix

GÓL: vstřelil jsem jich poměrně dost. Takřka vždy hlavou po standardní situaci. Jdu do nich naplno.

HUDBA: mám rád R´n´B

JÍDLO: svíčková

KOUČ: klíčový pro mne byl Vlastimil Petržela. Ještě z Otrokovic musím vzpomenout pana Trávníčka.

NÁPOJ: červené víno

RODINA: s manželkou máme šestiletého syna a tříletou dceru. Bydlíme v Praze, ale usadit se chceme ve Zlíně.

SPORT: Hraji tenis a hlavně golf, ke kterému mne přivedl na EURU 2004 Vladimír Šmicer. Začátky byly velmi těžké, ale chytlo mne to a nyní to už je lepší.

ŠKOLA: mám maturitu na střední škole

TELEVIZE: sleduji vše od pohádek po politické debaty

ZVÍŘATA: nevylučuji, že si pejska pořídíme

ŽENY: to je moje blondýnky – manželka a dcerka


 
Aktuálně

Petr Tlustý: Za dlouhé roky jsem klubu a jeho vedení moc vděčný

Bezmála třináct fotbalových let v Jihlavě a starty v 289 ligových či pohárových zápasech. Zástupce kapitána, oblíbenec fanoušků a legenda klubu. To vše je Petr Tlustý. Čtyřiatřicetiletý stoper, jehož výjimečně dlouhé působení v barvách FC Vysočina se v červenci uzavřelo. Rádi vám s ním teď nabízíme aktuální rozhovor, který jistě není na dlouho... Celý článek

 
Servis
V tento den před lety
 
Klub •  Hráči •  Zápasy •  Mládež •  Multimedia •  Fanoušci •  Historie

© 2006-2020 FC Vysočina Jihlava & eSports.cz, s.r.o.  |  RSS
Veškerý obsah stránek chráněn podle autorského zákona a jeho přejímaní bez výslovného souhlasu redakce je zakázáno. Povolena je citace částí materiálů zde zveřejněných s uvedením zdroje www,fcvysocina.cz.

 
 
 
 

Akcionáři klubu

Hlavní partneři klubu

Významní partneři klubu

Partneři klubu

Mediální partneři klubu