Jihlava vám nabízela nový kontrakt, co rozhodlo pro Olomouc?
Je přeci jen trochu dál jak v zázemí, ve stadionu, v divácích. Jihlava se na tuhle cestu dává a bude pro ni důležité, aby se v lize stabilizovala a postupem času toto všechno vylepšovat.
Zlákaly vás do Olomouce i evropské poháry?
Určitě mě lákají. Je to pro mě trochu taková nostalgie, protože přesně před 20 lety jsem přišel do Sigmy jako hráč a taky se dostala do poháru UEFA a postoupili jsme až do třetího kola. Byl bych rád, kdyby se mi něco podobného povedlo i jako trenérovi.
Vaši už bývalí svěřenci vás po postupu vyhazovali nad hlavy jako gesto díku. Krásnější loučení s Jihlavou jste si nemohl přát.
Bylo to výborné, ale vím, že člověku to dojde až postupem času. Navíc je to krásnější i z toho důvodu, že postup se v Jihlavě rodil těžko. Pět let se snažila postoupit a lidé byli z toho skleslí a negativní. Nepřispělo jim ani zahájení sezony, ale pak už jsme se nastartovali a vše bylo konstantní. Na podzim jsme získali 30 bodů. Jaro se nám vydařilo, získali jsme ze 13 zápasů 25 bodů a to nás dostalo do ligy.
Kdy jste začal věřit v postup?
Já jsem tomu věřil celý týden před zápasem s Třincem, ale člověk je opatrný, protože jsou zápasy, ve kterých se může stát cokoliv. Bylo na nás trochu vidět, že jsme byli nervózní, ale šli jsme za vítězstvím. Ovšem když jsme pak dali druhý gól, tak jsem věděl, že bychom měli utkání dotáhnout do vítězného konce.
Vyhrát dva domácí v řadě vždy představuje velmi složitý a ošidný úkol. Fotbalisté FC Vysočina to však v Chance Národní Lize zvládli a díky shodně pátečním výhrám 2:1 nad rezervami Slavie a Baníku poskočili v tabulce na metu 33 bodů. Kouč Marek Jarolím po důležitém a zaslouženém vítězství neskrýval spokojenost.