Jenže angažmá v týmu třináctinásobného belgického mistra Vydrovi zatím příliš úspěchu nepřineslo. Brzy se zranil a na marodce je s přetrženým křížovým vazem dodnes.
"Lékaři říkali, že bych už na začátku února mohl začít trénovat s týmem,“ popisuje svůj aktuální stav. "Ale opravdu to nechci uspěchat. Pak bych toho mohl litovat," uvědomuje si.
V létě jste odešel na roční hostování z Udinese Calcio do belgického FC Bruggy. Jak k tomu došlo?
Chtěl jsem hrát, což jsem oznámil manažerovi, a ten mi hledal angažmá. Dostal jsem nějaké nabídky z druhé anglické ligy, ze Španělska, ale také z Belgie, o které je prý známo, že v ní dávají šanci mladým hráčům. Proto jsem se ve spolupráci s agentem Chovancem domluvil, že půjdu tam.
Když jste ještě trénoval v Belgii, jak jste se domluvil?
Bylo to stejné, jak když jsem přešel z Ostravy do Udine. Taky jsem neuměl řeč. V Bruggách navíc mluví třemi jazyky: angličtinou, francouzštinou a holandštinou, takže ten první týden to bylo překvapení, protože jsem jazyk neuměl. Ale nic se nedá dělat. Musel jsem se zkrátka začít učit anglicky, abych to alespoň srovnal s italštinou, kterou nyní poměrně zvládám.
Vyhrát dva domácí v řadě vždy představuje velmi složitý a ošidný úkol. Fotbalisté FC Vysočina to však v Chance Národní Lize zvládli a díky shodně pátečním výhrám 2:1 nad rezervami Slavie a Baníku poskočili v tabulce na metu 33 bodů. Kouč Marek Jarolím po důležitém a zaslouženém vítězství neskrýval spokojenost.