V Jihlavě se poprvé představil nejslavnější slovenský fotbalový klub – ŠK Slovan Bratislava. Přípravný zápas FC Vysočina proti klubu, který v roce 1969 triumfoval v evropském Poháru vítězů pohárů, nabídl solidní tempo a kvalitu, řadu zajímavých momentů a pěkné branky. Spokojení byli i oba trenéři.
Význam domácího utkání FC Vysočina proti Baníku Ostrava byl obrovský. Jihlavský tým nutně potřeboval zvítězit, aby se odpoutal ze sestupových příček tabulky a získal tak proti svému soupeři výhodu. Důležitost utkání byla jasně patrná na hřišti, kde hráči nevypustili jediný souboj, bojovali a nebylo jim možné upřít snahu – Vysočině tu ofenzivní a Baníku defenzivní. Po remíze 0:0 tak mohli být spokojení jen disciplinovaně bojující hosté.
Dlouhá série FC Vysočina bez prvoligové výhry na hřištích soupeřů pokračovala i v Brně. Domácí Zbrojovka se proti matně hrajícímu jihlavskému celku dočkala zaslouženého vítězství, k čemuž jí stačila jediná branka. Naopak Vysočina ve druhém venkovním utkání v řadě nevstřelila gól a znovu potvrdila, že její výkony jsou mimo jihlavský stadión poloviční.
Jihlavský tým si dále razí cestu pavoukem Poháru České pošty. Nejprve splnil povinnost a z cesty odklidil Rosice i Karlovy Vary. Jasným postupem nad Sigmou Olomouc však překročil svůj stín. V prvoligové sezóně poprvé v historii klubu pronikl mezi osm nejlepších celků, přičemž v historii FC Vysočina, tedy i v historii fotbalu v Kraji Vysočina, se tak stalo teprve potřetí.
Ta nervozita se před utkáním, ale i během něj dala krájet. FC Vysočina se po výhře Znojma poprvé ve své prvo i druholigové historii ocitl na poslední příčce tabulky. Hráči moc chtěli, aby se tak stalo jen na pár hodin. K tomu však nutně museli porazit velmi dobře hrající Jablonec. Historicky prvního vítězství jihlavského klubu nad tímto severočeským celkem se skutečně dočkali, ovšem tři body se nerodily vůbec jednoduše.