Naše rodina sídlí ve vesnici Dubník a právě tady jsem v šesti letech díky přičinění otce začal kopat do míče.

Kdy následoval tvůj přesun do Nových Zámků?
V rámci jednoho z výběrů jsem dostal nabídku z Nových Zámků. Přestože mi bylo teprve 9 let, tak jsme do toho šli. Denně jsem tak dojížděl za školou a fotbalem 30 kilometrů, což bylo hlavně v prvních letech hodně náročné. Vstával jsem v 6 hodin ráno a to nemluvím o zimních měsících...

Kdo si tě vyhlédl do Nitry?
Hráli jsme 2. žákovskou ligu a byli jsme docela na očích. Navíc se mi podařilo ve 14ti zápasech vstřelit 37 gólů a tak přišly nabídky z celého Slovenska. Z Interu, Banské Bystrice a dokonce i z dalekých Košic. Zvítězila však nabídka z Nitry, neboť byla nejblíže mého bydliště – 80 kilometrů. Svoji roli sehrál i fakt, že se v Nitře začal rozbíhat projekt fotbalové akademie.

Jak dlouho trvala cesta do kabiny „áčka“?
Do Nitry jsem přišel ve čtrnácti letech a tak jsem ještě stihl půlrok ve starších žácích. Během něj jsme se stali slovenskými mistry a postoupili jsme na evropské finále Nike Cupu. Z žáků následovalo období velkých skoků. Rovnou jsem začal v mladším dorostu U-17. Po roce už jsem byl v nejstarším dorostu U-19 a už na podzim 2007 mne kouč Pavel Hapal zařadil pro dospělého „A“ týmu. Všiml si mne v dorostu a dal mi šanci, za což mu jsem hodně vděčný. V Corgoň lize jsem debutoval ještě v šestnácti letech v základní sestavě na půdě Slovanu Bratislava. Bohužel, brzy na to jsem si na tréninku zlomil nohu. Možná v tom hrála roli i moje přemotivovanost a velká snaha přesvědčit trenéra Hapala. Výsledkem byla sádra na 4 měsíce a celkem půl roku bez fotbalu. Během zimy 2008 jsem se zapojil do přípravy a po třech měsících jsem si natrhl postranní vaz koleně... V ročníku 2007/08 jsem tak měl jen 1 start v I. lize. Pro Nitru však šlo o skvělý ročník, neboť jsme skončili třetí.

Jaký byl další ročník? Kdy přišel první gól?
Hapala nahradil trenér Malura a Nitře se přestalo dařit. Mužstvo nakonec vedli další trenéři Süttö a po něm Srb Kurčubič. Zachránili jsme se na 11. místě. Já se po zraněních a rekonvalescenci do týmu dostával pomalu. Během tohoto ročníku jsem si připsal jen 9 startů a též premiérový gól na půdě Petržalky. Znamenal bod za remízu 1:1. Až za kouče Kurčubiče jsem se začal více prosazovat do sestavy, dával mi šanci.

Sezóna 2009/10 pro tebe byla mnohem lepší...
Tým převzal trenér Galád a nakonec nás dovedl k velmi dobrému 4. místo a s tím i ke kvalifikace do Evropské ligy. Nitra se tak po dlouhých letech dostala do pohárové Evropy. Já jsem si připsal 27 startů a 3 branky.

Jaká byla tvá pozice v týmu Nitry před touto sezónou?
V týmu jsem byl v roli druhého útočníka za kanonýrem Rákem. Cítil jsem, že bych potřeboval vypadnout ze stereotypu a získat novou výzvu. Ještě jsem nastoupil v domácím utkání předkola Evropské ligy proti maďarskému Györu, v němž jsme remizovali 2:2, a poté přišla konkrétní nabídka z Jihlavy. Roční hostování v Čechách jsem rozhodně uvítal.

Jaké byly první týdny v Jihlavě? Kde bydlíš? Co říkáš na zázemí klubu a na město?
O Jihlavě jsem měl kladné reference od svého spoluhráče z Nitry Karola Karlíka. Nešel jsem úplně do neznáma, neboť za Nitru se mnou nastupovali i Simr a Bača. Navíc tam byl asi týden na testu Halama. První dny v novém prostředí samozřejmě byly těžší, ovšem do týmu mne kluci přijali skvěle. Jihlava je pěkné menší město a určitě se mi líbí. Bydlím v bytě na Královském Vršku.

Tvá dosavadní střelecká bilance za Vysočinu není moc bohatá...
Zatím se nikomu z nás střelecky moc nedaří. Potřebovali bychom chytit formu a úspěšnou sérii. Střílení gólů je o štěstí a o klidu v koncovce. Věřím, že nás nakopl šťastný infarktový závěr utkání se Sokolovem.

Jak zatím vyznívá tvé srovnání české II. ligy a nejvyšší slovenské soutěže?
Corgoň liga má o něco vyšší úroveň. Česká II. liga je oproti ní bojovnější a více svázaná taktikou. Největší rozdíl mezi českých a slovenským fotbalem vidím ve vybavení stadiónů a celkovém zázemí klubů.

Mimochodem, probíhá v jihlavské kabině špičkování mezi českou většinou a slovenskou menšinou? Jaká byla dohra předkola Ligy mistrů mezi Spartou a Žilinou?
Určité popichování tam samozřejmě je a jistě i bude. Každopádně jsme se většinou shodli na tom, že Žilina na tom aktuálně je o něco lépe, než Sparta. Postoupila zaslouženě.

Prošel jsi slovenskými mládežnickými reprezentacemi. Můžeš to upřesnit? Na který zápas rád vzpomínáš?
Prošel jsem výběry U-15 až U-19. Nyní věřím, že se prosadím do nově tvořené jednadvacítky. Jak v U-17, tak v U-19 se nám podařilo projít přes úvodní fázi kvalifikace. Ve 2. fázi kvalifikačních skupin o postup na mládežnické Euro jsme však vždy skončili až na 3. pozici a nepostoupili jsme.

Jaké jsou tvé fotbalové plány a ambice?
Teď mám v hlavě jenom Jihlavu. Během své hostování chci pomoci našemu velkému cíli a prosadit se. Ve smlouvě je obsažena opce, uvidíme, zda o mne bude další zájem v Jihlavě či jiných klubech.

Jak trávíš volný čas? Co tvé zájmy a koníčky?
Jsme spíše přírodní typ. Mám rád procházky a výlety s přítelkyní. Počítač mne moc neláká, stejně tak příliš neholduji dalším sportům.

Klub •  Hráči •  Zápasy •  Mládež •  Multimedia •  Fanoušci •  Historie

© 2006-2024 FC Vysočina Jihlava & eSports.cz, s.r.o.  |  RSS
Veškerý obsah stránek chráněn podle autorského zákona a jeho přejímaní bez výslovného souhlasu redakce je zakázáno. Povolena je citace částí materiálů zde zveřejněných s uvedením zdroje www,fcvysocina.cz.
Nastavení cookies