Auto: Mám Seat Ibiza. Snad jsem dobrý řidič, havárie si mi zatím vyhýbají.

Brno: Bobíci mne sledovali a pozvali mne na zkoušku. Asi jsem se líbil a tak jsem do klubu přestoupil a začal hrát žákovskou ligu. Postupně jsem poté procházel jednotlivými mládežnickými kategoriemi, přičemž jsem byl vždy minimálně půl roku napřed. Mezi tehdy třetiligovou juniorkou a dorostem jsem pendloval půl roku před ukončením dorosteneckého věku. Zhruba po jedné sezóně v „béčku“ mne trenér Večeřa vytáhl k tréninkům v prvoligovém týmu. Byl to samozřejmě docela velký výkonnostní skok, zejména v nasazení a individuální technice. V „áčku“ jsem se však nikdy pořádně neuchytil a po přípravě jsem vždy putoval zpět do juniorky. Přesto jsem si připsal tři prvoligové starty – první na jaře 2003 proti Bohemce a v Hradci a další až na jaře 2004 proti Budějovicím.
Letos v létě jsem ani do přípravy zařazen nebyl, poněvadž vše nasvědčovalo mému hostování v Hradci. Velmi jsem o něj stál, jenže odešel Pacanda do Sparty a vedení Brna mne proto stáhlo. Že prý potřebují útočníka. Přišel však Kowalík a já zase skončil v „béčku“. Naštěstí se mi povedlo úvodní kolo II. ligy, ve kterém jsem vstřelil 2 branky Kunovicím a možná i proto jsem na sebe upozornil Vysočinu. Zavolal mi pan Tulis a poměrně rychle jsme se domluvili na podmínkám. Moc jsem však nevěřil, že se kluby domluví. Navíc to byl pouhý týden před koncem přestupového období. Asi mi pomohlo, že se v Brně velmi daří Karlovi Večeřovi, což mé hostování v Jihlavě asi zjednodušilo. Jsem velmi rád, že se mi podařilo změnit prostředí a získat novou motivaci.

Cíle: Momentálně se chci co nejvíce prosadit v Jihlavě a pomoci ji střelbou branek. Poté bych se samozřejmě rád natrvalo usadil v I. lize. A je mi jedno jestli s Vysočinou či Brnem.

Druhá liga: Mezi první a druhou ligou je rozdíl především ve fotbalovosti a technice hráčů. Nasazením a bojovností se však II. liga minimálně vyrovná.

Evropa: Díky Poháru Intertoto jsem si připsal tři pohárové starty – v arménském Kotajku Abovjan a poté dvakrát proti švýcarskému Thumu. Představovalo to pro mne velkou fotbalovou školu a zážitek, který byl navíc okořeněn tím, že jsem poprvé letěl. Především pak na tyto zápasy nezapomenu díky tomu, že jsem v odvetě v Arménii v 90. minutě snížil na konečných 3:2, což znamenalo postup do dalšího kola.

Gól: Rád vzpomínám na ten pohárový z Arménie, který nám umožnil postup do dalšího kola.

Hudba: Poslouchám prakticky vše kromě dechovky. Nejraději mám Metallicu.

Koníčky: Baví mne basketbal, který můj mladší bratr hraje závodně, a v zimě rád lyžuji. Jinak v televizi rád sleduji dokumenty o II. světové válce.

Literatura: Čtu velmi rád. Mým oblíbencem je autor společenských románů Johanes Mario Simmel.

Moravská Slávia: Na začátky zde už ani nepamatuji, je to už hodně dlouho. Přivedl mne sem otec, který zde měl známého. V Moravské jsem se naučil fotbalové základy a upozornil na sebe Bobíky.

Nápoj a jídlo: Rád si dám zelený čaj, preferovaných jídel je více, nejvíce asi klasický smažený sýr.

Ovlivnění: Ještě v začátcích v Moravské Slávii mne fotbal přestal bavit a chtěl jsem skončit. Tehdy však zasáhl táta, který mi v tom sice přímo nebránil, ale řekl mi, že své rozhodnutí musím sám sdělit trenérovi. A to jsem naštěstí nedokázal. Bez táty bych už asi fotbal nehrál.

Postup: Postup s brněnskou juniorkou do II. ligy v sezóně 2002/03 byl spíše shodou náhod. Za suverénními Drnovicemi totiž skončila druhá juniorka Baníku, která se však odmítla po odstoupení Prostějova z II. ligy přihlásit do vyšší soutěže. Možnost tak dostal třetí celek tabulky, kterým bylo brněnské „béčko“. Jsem rád, že jsem k tomu umístění a následnému postupu přispěl šestnácti brankami.

Reprezentace: Několikrát jsem se objevil ve „dvacítce“ a absolvoval jsem jeden sraz „21“.

Škola: Absolvoval jsem obchodní akademii. Nyní bych chtěl pokračovat nějakou jazykovou školou. Na vysokou školu určitě nemyslím, na ní už jsem líný.

Trenéři: Trenérů jsem poznal celou řadu, přičemž každý z nich mi dal něco. Asi nejraději vzpomínám na pana Juračku, který mne trénoval nejdéle.

Zranění: Někdy v sedmnácti letech jsem na halovém turnaji v Praze utrpěl těžké zranění v podobě přetrhaných křížových vazů v koleni. Díky tomu jsem byl půl roku bez fotbalu, plastika vazů se naštěstí povedla.

Ženy: S přítelkyní jsem se nedávno rozešel. Byla z Olomouce a takto na dálku to nemělo cenu. Jinak nějaký oblíbený typ ženy nemám.

Klub •  Hráči •  Zápasy •  Mládež •  Multimedia •  Fanoušci •  Historie

© 2006-2024 FC Vysočina Jihlava & eSports.cz, s.r.o.  |  RSS
Veškerý obsah stránek chráněn podle autorského zákona a jeho přejímaní bez výslovného souhlasu redakce je zakázáno. Povolena je citace částí materiálů zde zveřejněných s uvedením zdroje www,fcvysocina.cz.
Nastavení cookies