22.03.2013, Miroslav Fuks

Jan Hanuš: Důvěra Vysočiny mne hrozně potěšila

Jan Hanuš: Důvěra Vysočiny mne hrozně potěšilaPlní nevděčnou roli brankáře, který kryje záda velezkušenému Jaromíru Blažkovi. Když však dostal v jihlavské brance šanci, tak nikdy nezklamal a svůj tým podržel. Sportovní vedení FC Vysočina v něm vidí velkou perspektivu, neboť jeho hostování ze Slavie Praha už v zimní přestávce proměnilo v přestup a podepsalo s ním smlouvu na třiapůl roku. Přestup se však nerodil lehce. Jak gólman Jan Hanuš vzpomíná na období nejistoty na přelomu ledna a února letošního roku?

 

S vedením FC Vysočina jsem byl domluven na tříleté smlouvě a přestupu od 1. července 2013. Už v této zimní přípravě jsme přestup chtěli dotáhnout po administrativní stránce. Jenže ve Slavii nastal problém se zraněním gólmana Berkovce a tak začala vyvíjet snahu o předčasné ukončení mého hostování. Jednu chvíli jsem skutečně byl jednou nohou v Edenu a v týdnu před odjezdem na soustředění do Turecka jsem se loučil s jihlavskou kabinou a trenéry. Jsem velice rád, že se do celé záležitosti vložil pan Vaculík, majitel akciové společnosti PSJ, a přispěl k dotažení mého přestupu do Jihlavy. Odlet na soustředění jsem tak stihl.

Uměl sis vůbec představit, že jaro strávíš ve Slavii?
Uměl, co jiného by mi ostatně zbývalo. Sám jsem však cítil, že by to pro mne nebylo dobré řešení a v Edenu by mne čekalo vysedávání na lavičce. Po pendlování mezi Slávií a hostováním v nejrůznějších klubech jsem se konečně chtěl usadit. Proto si velice vážím zájmu Vysočiny, dotažení přestupu a podpisu dlouholeté smlouvy. Vnímám to jako důvěru klubu do budoucnosti.

Kde jsi s fotbalem začínal? Chtěl jsi vždy chytat v brance?
Pocházím z Chlumce nad Cidlinou z okresu Hradec Králové. V nedalekém Novém Bydžově založili RMSK Cidlina, tedy regionální klub sportovní mládeže, který koncentruje malé fotbalisty z celého mikroregionu. Zde jsem chodil do sportovní školy a hrál žákovskou ligu až do svých patnácti let. Začínal jsem někdy v šesti letech jako obránce, ovšem stále více mne to táhlo do branky. Lákalo mne skákání po míči, což jsem si u trenérů prosadil někdy v osmi letech.

Jak ses dostal do Slavie Praha?
Květnu 2003 mi pomalu končil žákovský věk a já byl jednou nohou v Hradci Králové. Předtím mne zkoušela i Slavie, ovšem rozhodnutí jim chvíli trvalo. Až v červnu mne oslovil trenér brankářů Vahala a pozval mne ještě na jeden test. Po něm o mne projevil velký zájem a já samozřejmě Slavii upřednostnil.

Jaké byly dorostenecké a juniorské roky v Edenu?
Sužovala mne zranění. Ve čtyřech dorosteneckých letech jsem snad dva promarodil. První půlrok v mladším dorostu byl v pořádku, ovšem poté přišla zlomenina prstů. Po návratu do tréninku bylo ještě hůře – přetrhl jsem si vazy v koleni. Do hry jsem se dostal až za půldruhého roku, kdy jsem střídavě chytal za A a B dorost. V osmnácti letech jsem se posunul do juniorky hrající ČFL a nastoupil jsem do několika zápasů. Vše bylo na dobré cestě a měl jsem z toho dobrý pocit. Jenže přišlo zranění zad, které mne vyřadilo skoro na půl roku. Mezitím se v juniorce změnili trenéři a s nimi i koncepci – za „béčko“ chytali hlavně náhradní gólmani „áčka“ – Vorel, Diviš nebo Kubásek.

Pořádně jsi začal chytat až v Krči?
Je to tak. Hostování v třetiligové Krči mi velmi pomohlo, byl to takový zlom v kariéře. Strávil jsem tam jaro 2009, pravidelně jsem chytal a dokonce jsem se dostal do reprezentace U-21. Za ni jsem byl v letech 2009 až 2011 nominován do většiny zápasů a zúčastnil jsem se EURA v roce 2011, kde nám díky porážka v duelu o 3. místo od Běloruska unikla účast na OH v Londýně. Za U-21 jsem celkem chytal ve třech – s Finskem, Ukrajinou a Běloruskem.

Velkou šanci jsi dostal v jednadvaceti letech v létě 2009. Začal jsi jako slávistická jednička a nastoupil jsi ve dvou zápasech kvalifikace Ligy mistrů. To musí být krásné vzpomínky?
V létě 2009 jsem se vrátil z hostování Krče a poprvé jsem se zapojil do přípravy „áčka“. Jedničkou měl být gólman Romanovs, dvojkou Vaniak a trojkou já. Jenomže až dodatečně se zjistilo, že Romanovs má trest pro zápasy evropských pohárů a Vaniakovi nevyšel úvodní duel ligy v Mladé Boleslavi. A protože se mi dařilo v letní přípravě, tak mne kouč Jarolím postavil do branky do kvalifikace Ligy mistrů na půdě Šerifu Tiraspol, kde jsme v bouřlivém prostředí remizovali 0:0. Remízou skončila i odveta v Edenu, jenže stav 1:1 posunul dále moldavský celek. To byl velký průšvih a vlastně začátek finančních problémů ve Slavii. Ještě jsem chytal duel kvalifikace Evropské ligy proti CZ Bělehrad (výhra 3:0) a též 4 duely v Gambrinus lize. Pak už se do branky vrátil Vaniak.

Asi jsi proto uvítal možnost pravidelně na jaře chytat v druholigovém Hlučíně?
Působení v Hlučině mi rozhodně pomohlo. Odchytal jsem 10 duelů ve II. lize, udrželi jsme soutěž a byla tam dobrá parta. Přestože to byla velká dálka od Prahy, tak mám na toto hostování dobré vzpomínky.

Pro ročník 2010/11 ti hostování v Gambrinus lize nabídl Hradec Králové. Nebyla šance prosadit se ve Slavii? Proč u Votroků zůstalo jen u pěti startů?
V létě 2010 jsem se pral o místo ve Slavii, ale místo jedničky z toho nebylo. Uvítal jsem tedy, když mne dva dny před startem ligy oslovil Hradec. Měl jsem to kousek od domova a znovu jsem přičichl k lize. Na podzim jsem dostal šanci v pěti zápasech, jinak chytal hradecký odchovanec Lindr. Votroci chtěli mé působení protáhnout až do jara, jenže Slavia chtěla, abych se vrátil. Jenže nakonec se pro jaro 2011 do branky vrátil i Vaniak a já seděl na lávce anebo chytal za juniorku.

V létě 2011 přišla další šance v brance Slavie. Jenže záhy do Edenu dorazil Čontofalský...
Zase jsem začal chytat v základu, jenže trvalo to jen tři zápasy do mého zranění. Navíc poté přišla Čontofalského transferkarta a ten už poté v brance zůstal. Zůstal jsem v roli dvojky. Když v zimě konkurenci rozšířil Berkovec, tak jsem byl rád, že jsem mohl zamířit na další hostování do Vlašimi. Na působení v Graffinu velmi rád vzpomínám. Zase jsem pravidelně chytal, udrželi jsme II. ligu, byli tam příjemní fanoušci i lidé v klubu. Navíc se mi i dařilo a byl jsem zvolen nejlepším hráčem sezóny. Loňské jaro ve Vlašimi mi opravdu pomohlo.

V létě 2012 přilétlo laso z Jihlavy. Měl jsi i jiné nabídky? Neříkal sis: „Vedle Blažka budu málo chytat“?
Slavii se právě během jara při zranění Čontofalského osvědčil Berkovec a tak mi bylo dáno najevo, že by bylo vhodnější někde pravidelně chytat na hostování. Já jsem měl jasno, že chci někam do prvoligového klubu. Nejkonkrétnější nabídku předložila Jihlava a já neváhal, přestože jsem si byl vědom pozice Jardy Blažka. Řekl jsem si, že zabojuju o šanci a budu trpělivě čekat.

Jak funguje tvá spolupráce s Jaromírem Blažkem? Je pro brankáře složité vyrovnat se s úlohou dvojky?
Role brankářské dvojky není jednoduchá a hráč na ní musí být psychicky nastaven. Je to o trpělivosti, připravenosti na každou šanci, která se naskytne, a též o kolegiálnosti. Nelze, aby spolu brankářští konkurenti nedokázali spolupracovat a komunikovat. Já nejsem konfliktní, naschvály jsem nikdy nedělal a vždy jsem s každým gólmanským kolegou vycházel. Stoprocentně to platí u Jardy Blažka. Hodně jsme se sblížili a já se vedle něho mohu učit. Stále je to jeden z nejlepších gólmanů v lize, vše dělá na maximum a já obdivuji, co všechno na tréninku zvládá. Máme společné začátky ve Slávii a Jarda též v minulosti prošel řadou hostování. Bylo by skvělé, kdybych ho jednou dokázal napodobit v úspěšnosti fotbalové kariéry.

Jsi se svým dosavadním působení na Vysočině spokojen? Co říkáš na fungování klubu?
Z klubu mám skvělý dojem. Je ambiciózní a má dobré předpoklady do budoucna. Jsem opravdu hrozně rád za důvěru, kterou mi klub dal. Konečně skončilo období hostování, mohu se někde usadit a soustředit na fotbal.

Zatím jsi v dresu Vysočiny zasáhl do ligového utkání v Liberci a chytal jsi i ve všech čtyřech pohárových zápasech, tudíž na kontě nemáš žádnou porážku. Byl jsi v těchto duelech spokojen se svým výkonem?
Mrzí mne pohárový dvojzápas se Spartou. Doma jsme mohli výrazně vyhrát a poté bychom asi postup dotáhli do konce. Penaltový rozstřel už byl loterií se smolným koncem pro nás. Stejně tak doufám, že nás nebudou mrzet dva body ztracené v Liberci. Držet do posledních vteřin výhru 0:1 a poté inkasovat je hrozně nepříjemné.

Bydlíš v Jihlavě? Jak trávíš volný čas?
S přítelkyní bydlíme kousek od stadiónu. V Jihlavě se nám moc líbí a velmi oceňujeme klid, který zde panuje. Praha je pro nás moc rušná. Ještě lepší to bude, až skončí vleklá zima.

 
Aktuálně

Představujeme partnery: Technické obory a fotbal jdou dohromady aneb prezentace LINDE a EMRO

Doposud jsme prezentovali vždy pouze jediného partnera. Tentokrát jsme se rozhodli prezentaci spojit a představit hned dvojici podporovatelů FC Vysočina. Oba jsou z technické oblasti. Společnost Linde se specializuje na plyn, Emro pro změnu na elektřinu. Shodně však pomáhají v rozvoji i fotbalové Vysočině. Celý článek

 
Servis
V tento den před lety
 
Klub •  Hráči •  Zápasy •  Mládež •  Multimedia •  Fanoušci •  Historie

© 2006-2024 FC Vysočina Jihlava & eSports.cz, s.r.o.  |  RSS
Veškerý obsah stránek chráněn podle autorského zákona a jeho přejímaní bez výslovného souhlasu redakce je zakázáno. Povolena je citace částí materiálů zde zveřejněných s uvedením zdroje www,fcvysocina.cz.
Nastavení cookies

 
 
 
 

Akcionáři klubu

Hlavní partneři klubu

Významní partneři klubu

Partneři klubu

Mediální partneři klubu