Útočník musí být trochu sobec, říká Mešanović

K fotbalu mne vedl otec, který je velký fotbalový a sportovní příznivec. První krůčky jsem dělal v naší vesnici, která se nachází kousek od Sarajeva. Organizovaně jsem ho začal hrát až někdy ve 12ti letech v nedaleké fotbalové škole Bubamara. Odtud jsem po dvou letech přešel do klubu FK Radnik, s nímž fotbalová škola spolupracovala. Z domova jsem to měl asi 20 minut jízdy autobusem. Zde 2 roky nastupoval za mladší dorost, když přišla nabídka z Jablonce.

Jakou soutěž FK Radnik hraje?
Nyní jsou na špici III. ligy a chtějí postoupit. Klubu se podařily investice do stadiónu a umělého trávníku. Jde nahoru. Stejně jako všechny oblasti života v Bosně.

Co úroveň fotbalu a prestiž vaší reprezentace?
Nyní disponujeme velmi silnou reprezentací s řadou skvělých hráčů na čele s exteplickým Džekem. V loňském roce nám postup na MS unikl v baráži. Chybělo jen více štěstí. Jsem přesvědčen, že se brzy dočkáme postupu na velký šampionát. Veřejnost má o zápasy repre velký zájem. Horší je to s úrovní I. bosenské ligy.

Nakolik se tě dotkly národnostní konflikty, ke kterým v bývalé Jugoslávii došlo?
Tehdy mi byly asi 2 roky. Nic si z té doby nepamatuji, nijak se mne nedotkli. S Chorvaty či Srby nemám žádný problém, což může Petar Gavrić potvrdit:c)).

Figuruješ v bosenských mládežnických reprezentacích? Na jaké zápasy rád vzpomínáš?
Nastupoval jsem za U-17, U-19 a nyní jsem členem kádru U-21, za kterou jsem si dosud připsal 3 starty. Teď jsou před námi přátelské zápasy proti Turecku a San Marinu, ovšem já zatím nevím, zda budu nominován a zda budu při kolizi našeho zápasu s Vlašimí uvolněn. Rád vzpomínám na duel s Rumunskem, kdy jsem nastoupil do 2. půle s Mahmutovičem za stavu 0:1, oživili jsme hru a přispěli vyrovnání na 1:1. Zážitkem byl i duel proti Francii, v němž jsme podlehli 0:1.

Drží bosenští hráči v Česku partu?
Velký kamarád jsem s jabloneckým Haurdičem a často komunikuji i s teplickými Ljevakovičem a Mahmutovičem. V kontaktu jsem byl i s Džekem. Teď už je to horší.

Kdo tě objevil pro Jablonec?
Můj manažer do Česka přivedl ve spolupráci s trenérem Plíškem útočníka Džeka. O něco později mne s Haurdičem doporučil Jablonci.

Jaké byly začátky v Česku? Co bylo nejtěžší?
Přišel jsem v září 2006 a byl to celkem šok. Začal jsem v jabloneckém „C“ dorostu, neuměl jsem Česky a především jsem nebyl připraven fyzicky. V Bosně se trénuje mnohem méně. Vlastně celý podzim 2006 jsem jen trénoval, ostatní hráli zápasy a já se dával dohromady. Bylo to dost náročné po všech stránkách. Pomohla mi zimní příprava 2007, kterou jsem začal individuálním tréninkem už při dovolené v Bosně. Konečně jsem byl připraven na zápasy a začal jsem se gólově prosazovat.

Jak se ti v dresu dorostu Jablonce vedlo?
Za jaro 2007 jsem v mladším dorostu vstřelil asi 13 branek a za další půlrok v „A“ dorostu to bylo též asi 12 gólů.

Kdy jsi byl přeřazen do ligového kádru Jablonce? Jak daleko jsi byl prvnímu startu v I. lize?
V zimě 2008 mne vzal trenér Komňacký do přípravy prvního týmu dospělých. Nastupoval jsem v přípravných zápasech a za třetiligovou juniorku. Bohužel, v „áčku“ jsem nikdy ligovou šanci nedostal. Jen 2 x jsem hrál v poháru.

Jak hodnotíš spolupráci s trenérem Komňackým?
Určitě je to výborný trenér, což dokazují současné výkony a výsledky Jablonce, který útočí minimálně na evropský pohár.

Uvítal si na podzim možnost hostovat v Jihlavě? Tušil jsi kam jdeš?
I na podzim 2009 jsem hrál jen za „béčko“ a proto jsem uvítal nabídku pana Jinocha, kterého jsem znal ještě z Jablonce. Nijak jsem neváhal a ničeho jsem se nebál. V Jihlavě jsem našel kvalitní tým a výborné zázemí. Všemu samozřejmě pomohl fakt, že jsem pravidelně nastupoval a střílel góly. Navíc Jihlava je příjemnějším městem pro život, než Jablonec.

V zimě jsi se vrátil na sever Čech. Věřil jsi, že se udržíš v ligovém kádru?
Po dobrém podzim jsem skutečně čekal, že v Jablonci dostanu možnost prosadit se do ligového kádru. Návratu do Jihlavy však vůbec nelituji. Jsem rád, že pravidelně hraji kvalitní soutěž. Jablonci na dálku fandím v boji o titul. Hrají teď výborný fotbal!

Jak hodnotíš dosavadní jarní zápasy?
Z pohledu naší defenzívy je jaro určitě lepší než podzim. V útoku jsme se rozjížděli trochu kostrbatě, ale nyní už je vidět, že se i v ofenzívě zvedáme. Také jsme si museli zvyknout na pozměněný herní styl. Byl jsem více zvyklý na klasických 4 – 4 – 2, ale teď se už cítím dobře i v systému s jedním hrotem. Rozhodně lépe než na křídle.

V pátek na tobě byla vidět velká radost z gólu...
Neskóroval jsem pět zápasů v řadě a už jsem moc chtěl střeleckou smůlu protrhnout. Moji velkou snahu ostatně dokumentovala trochu ukvapená střela v zápase proti Ústí, kdy jsem měl spíše nahrát Vesymu. Jenže bez střelby útočník gól nedá, musí být trochu sobec.. I proto jsem měl s kamarádem Gabrielem domluvenou netradiční oslavu gólu při utkání s Žižkovem:c)).

Co tvoje další fotbalová budoucnost?
Nejbližším cílem je pomoci Vysočině k co nejvyššímu umístění ve II. lize a prosadit se v Česku do Gambrinus ligy. V létě se o to budu ze všech sil znovu pokoušet v Jablonci. Musím se však přiznat, že v to už moc nevěřím.

© 2006-2024 FC Vysočina Jihlava & eSports.cz, s.r.o.  |  RSS
Veškerý obsah stránek chráněn podle autorského zákona a jeho přejímaní bez výslovného souhlasu redakce je zakázáno. Povolena je citace částí materiálů zde zveřejněných s uvedením zdroje www,fcvysocina.cz.
Nastavení cookies