Bylo to v ročníku 1985/86, kdy se přebor kraje hrál ve dvou skupinách. Spartakovci tu svoji vyhráli, ale ve skupině B zvítězil Sokol Drnovice a protože do divize mohlo postoupit z kraje jen jedno mužstvo, uskutečnila se dvoukolová kvalifikace. V ní zvítězily Drnovice, které získaly naprostou většinu svých hráčů z vyšších soutěží a netajily se svými ambicemi na postup. V prvním utkání v Jihlavě drnovičtí vyhráli po bezbrankovém poločase 1:2, doma pak již přesvědčivě zvítězili 7:1.
Do sezóny 1988/89 vstupovali fotbalisté Spartaku s jasným cílem - pokusit se po mnoha předešlých nezdarech, kdy se často umísťovali druzí či prohráli v kvalifikaci, o postup do divize a vystoupit tak se stínu městského rivala Modety, která již dříve několik sezón tuto mnoha generacemi “vysněnou” soutěž hrála. Předpokladem úspěchu kolektivu pod vedením trenéra Novotného byla velice vydařená jarní část krajské soutěže, v níž se mladý celek složený převážně z vlastních odchovanců opíral o brankáře Veselého, libera Šilhána, nového tvůrce hry Palkoviče a s 20ti góly nejlepšího střelce soutěže Hamaru. Mužstvo tak přezimovalo na vedoucí příčce jihomoravského krajského přeboru a mohlo se v klidu připravit na rozhodující jarní boje. Kádr mužstva byl v průběhu zimního období posílen o dvě výrazné individuality - z Modety přišel excelentní technik Leligdon a především se z druholigového působení v Opavě do mateřského oddílu vrátil nepřekonatelný obránce a hlavičkář Miroslav Pekárek.
Dalšími aspiranty na postup byly spolu se Spartakem celky Ratíškovic a TJ Třebíč, které však z klíčových odvetných zápasů na jihlavské půdě odjely s nepořízenou. Vítězstvím Spartaku skončilo i prestižní derby utkání s Modetou, které stejně jako na podzim skončilo jasným výsledkem 3:1. Jarní utkání sezóny 1988/89 bylo mimochodem pravděpodobně posledním mistrovským zápasem Spartaku proti jednomu z městských konkurentů. Připomeňme, že dva góly v tomto pro všechny jihlavské fanoušky kopané klíčovém utkání střílel Hamara a jeden přidal talentovaný Hekerle.
O historickém postupu do vyšší soutěže se definitivně rozhodlo tři kola před koncem soutěže - 4. června 1989. Spartak na domácím hřišti přivítal Kroměříž a k divizní jistotě potřeboval vítězství. Domácí, kteří nastoupili v sestavě Veselý - Šilhán - Auředník (Cabuk), Mir. Pekárek, Pospíchal - Dvořáček (Mil. Pekárek), Palkovič, Leligdon - Třetina (Hlávka), Hamara, Hekerle, neponechali nic náhodě a rychlými brankami nejlepšího střelce soutěže Hamary, Mir. Pekárka a Hekerleho se ujali vedení. Soupeř sice dvěma úspěchy utkání zdramatizoval, ovšem poslední slovo patřilo Hlávkovi, který tak odstartoval expanzi radosti. Trenér Novotný se rázem za bouřlivého veselí ocitl nad hlavami hráčů a v přívalu šampaňského. Spartak Jihlava se po čtyřech dlouhých desetiletích existence oddílu dočkal divize.

Pokračovat na další článek: